Policie vyšetřuje brutální napadení politika AfD v Augsburgu

Pětatřicetiletý Jurca podle magazínu Focus tvrdí, že pachatelů útoku, který se odehrál v neděli v pět hodin ráno na jedné augsburgské ulici, bylo několik a že dva měli „jižanské vzezření“. Jurca šel podle svých slov ještě se stranickým kolegou, když k němu útočníci přistoupili a zeptali se jej, jestli je oním mužem na předvolebních plakátech. V Bavorsku se v říjnu konají zemské volby.

Pachatelé politika poznali a jeden z nich na něj měl křičet „Zas…ný nacisto!“. „Pak už jsem jen cítil příliv ran a kopanců,“ vylíčil incident Jurca.

Napadený poté ihned zavolal policii. Kriminalisté incident vyšetřují jako vážné ublížení na zdraví a vyzvali případné svědky, aby se přihlásili. „Má obličej rozbitý k nepoznání a rozdrcený kotník,“ uvedla policie v prohlášení.

Nejdůležitějším svědkem napadení byl podle deníku Bild Jurcův stranický kolega, který jej doprovázel a jenž tvrzení napadeného potvrdil. Jurca ale tají jeho identitu, podle Bildu z neznámých důvodů.

„K činu došlo zjevně poté, co násilníci Jurcu identifikovali jako kandidáta AfD,“ uvedla v prohlášení strana. „Čekáme na výsledek policejního vyšetřování a věříme v rychlé objasnění,“ dodala AfD.

Média si ale kladou otázku, proč má Jurca na obou očích zranění zhruba stejného rozsahu, nikoli ale na nose nebo na ústech. „Je to neobvyklé, ale možné,“ řekl deníku profesor Klaus Püschel. „Každý pachatel dává rány jinak. Například údery dlaní nemusí nutně způsobit krvácející rány,“ dodal profesor.

Podobná symetrická zranění mohou podle Püschela vzniknout i v situaci, když člověk spadne na zadní část hlavy. „Pak by ale i tam musel mít poranění,“ dodal profesor s tím, že nemůže věc dobře posoudit, když nezná výsledky vyšetřování.

Jurca řekl, že je nyní „velmi unavený, psychicky i fyzicky“. „Už nemůžu! Ten humbuk je více znepokojující, než jsem čekal. Už mě unavuje se pořád ospravedlňovat. Každému normálnímu člověku, který se stane obětí něčeho takového, se zpočátku věří, i když existují pochybnosti. Ale u mě je to tak, že důkazní břemeno je na mně,“ postěžoval si Jurca.

Kdyby prý mohl, okamžitě by to, že se stal známým, vyměnil za anonymitu, „abych byl opět zdravý a mohl v klidu pracovat“.