Poláci koketují s ideou konfederace s Ukrajinou

„Koncepce vytvoření federace s Ukrajinou se stala dramaticky aktuální, musíme na ní pracovat,“ připustil Ryszard Terlecki, jeden z lídrů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Strana ale není jediná, kdo o možném spojení Polska s Ukrajinou mluví.

Na Evropském kongresu místních samospráv v Mikolajkách ve Varmsko-mazurském vojvodství se o perspektivě vytvoření takového uskupení velice příznivě vyjádřil předseda Polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak.

Přizvukovali mu i politici Levicové strany, Dohody a dalších parlamentních i mimo­parlamentních stran a hnutí.

„Poláků a Ukrajinců je celkem 80 milionů, tedy stejně jako Němců. Nejen naše dva národy, ale i naše ekonomiky mají stále více společného, což je předpokladem pro správné uvažování v tomto směru,“ uvedli ve vyjádření na závěr kongresu.

„Obě země sdílejí nejen historii, kulturu, blízký jazyk, vzájemně se doplňující ekonomiky, ale také společného nepřítele – Putinovo Rusko. I proto by se o společné unii mělo výhledově uvažo­vat,“ uvedl analytik Zbigniew Szczypinski.

Dodal, že zkušenosti nejen z posledních měsíců, ale i z posledních deseti let ukazují, že je nutné zahájit jednání o takovém projektu budoucnosti.

„V souvislosti s válkou na Ukrajině se mění vztah Ukrajinců k Polsku a tuto šanci nelze promarnit. Jsme svědky historických změn, a proto musíme připravit půdu pro vznik nového polsko-ukrajinského federativního státu,“ řekl politolog Marek Budzisz.

Zdůraznil, že více než čtyři miliony Ukrajinců, kteří přišli do Polska po 24. únoru, plus přes milion těch, kteří už v Polsku žili, a jejich zapojení do pracovního, sociálního, zdravotního a školského systému jasně ukazují, že není třeba se bát nahlas hovořit o vytvoření federace.

Ozývají se však i hlasy proti vytvoření federace nebo unie. Pawel Lisicki, šéfredaktor týdeníku Do Rzeczy, položil řečnickou otázku, jak by taková federace měla vypadat, když Polsko je členem NATO i Evropské unie a Ukrajina nikoli.

Upozornil, že Ukrajina bojuje za svou nezávislost, aby ji měla pro sebe, a ne aby se spojovala s někým jiným.

Zdůraznil také, že polské nápady na vytvoření unie nebo federace s Ukrajinou „nejsou nejšťastnější, což navíc zbytečně dráždí Rusy“.

Téma rezonuje i mezi ukrajinskými uprchlíky v České republice. Řada z nich se obává, že by Ukrajina byla pohlcena a z mapy by zmizela, protože její západ by uchvátilo Polsko a východ Rusko.

Divokých polských vizí může využívat i Kreml k zasévání rozkolu mezi Kyjev a Varšavu.

Nedávno zesnulý radikál Vladimir Žirinovskij už dříve vyzýval k okleštění Ukrajiny. Podle něj by část zabralo Rusko, menší část Polsko a kousek by dostaly i Rumunsko a Maďarsko.

Moskva taky může připomínat, že zakladatel kozáckého státu Bohdan Chmelnický kvůli obavám z polsko-litevského postupu hledal ochranu u carského dvora.