Článek
Podle odborníků z Ústředního automotoklubu (ÚAMK) je pravděpodobnost úniku před pokutou po návratu domů zhruba padesát na padesát. Platí, že při cestách na západ a na sever se šance snižuje, východ a jih naopak skýtají možností „beztrestnosti“ více.
Mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka každopádně doporučuje pohledávky platit. „Neriskujete tak například soud nebo to, že budete mít značné problémy při příštím návratu do dané země,“ řekl Vomáčka.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Třeba v Itálii podle něj při opětovném vstupu do země mohou tamní úřady v případě nezaplacení dříve udělené pokuty zabavit vozidlo nebo zadržet jeho řidiče. „Zejména závažnější přestupky se dávají k soudu kromě Itálie často také v Německu, v Rakousku nebo ve Francii,“ uvedl mluvčí autoklubu.
Upomínka a pak se čeká
V Čechy hojně navštěvovaném Chorvatsku zase podle něj mají vymáhání pokut třeba za parkování na starosti soukromé firmy. Obecně nicméně platí, že pokuty se po určitém čase promlčují. „Většinou je to v rámci Evropy po roce, někdy po dvou letech,“ poznamenal Vomáčka.
A jak vlastní vymáhání přes hranice funguje? Možnosti zahraničních úřadů jsou velmi podobné těm, jaké mají ty české ve vztahu k cizincům, kteří dostanou pokutu na našem území a odjedou bez zaplacení.
V případě České republiky má následné vymáhání u cizinců na starosti celní správa a sama v této souvislosti připouští, že její manévrovací prostor je poměrně malý.
„Cizincům pracovníci českých celních úřadů zašlou oznámení o nedoplatku a v konečném výsledku záleží na dotyčném, zda zaplatí, či ne,“ konstatovala mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.
Podle ní někteří zahraniční hříšníci dlužné pokuty zaplatí, ale konkrétní statistiky týkající se pokut pro cizince úřady nevedou.
Vyžadují zaplacení na místě
Skutečné vymáhání pokuty tak, jak je to možné na našem území, tedy například prostřednictvím exekucí, je podle slov celníků směrem do zahraničí nemožné.
„Žádný předpis neopravňuje Celní správu vymáhat v zahraničí námi uložené pokuty či zažádat o mezinárodní spolupráci při vymáhání,“ vysvětlila Kaňková s tím, že to se ale týká pouze pokut za dopravní přestupky. U daňových nebo celních nedoplatků mají totiž úřady možnosti větší.
Pravděpodobnost, že řidiče porušujícího předpisy nechá místní policie odjet z místa přestupku bez zaplacení pokuty, se nicméně podle ÚAMK zejména v zahraničí razantně snižuje.
„V drtivé většině se samozřejmě policie snaží o zaplacení na místě a má k tomu různé nástroje,“ poznamenal mluvčí automotoklubu.
Kromě stále rozšířenějších terminálů na on-line platbu kartou jsou to podle něj i donucovací prostředky typu kaucí.
Trendem je používání karet
„Například v Chorvatsku vám policista může až na osm dní zabavit řidičské oprávnění, případně vás rovnou zadržet u těch závažnějších přestupků,“ vysvětlil Vomáčka.
V některých zemích také policisté až do zaplacení pokuty mohou zabavit řidičův vůz nebo cestovní doklady. A na placení pokut ještě „zatepla“ v terénu ostatně čím dál tím víc tlačí na našem území i česká policie. Potvrzuje to šéf dopravky Tomáš Lerch s tím, že k tomu využívá hlavně zmíněné platební terminály.
„Osvědčily se. Kromě placení blokových pokut je zejména u nákladní dopravy využíváme i k hrazení kaucí, kde jde často o velmi vysoké částky,“ řekl Lerch.
Právě kauce má zajistit, že se zahraniční hříšník dostaví k projednání svého přestupku ve správním řízení.
ÚAMK v souvislosti se složitým vymáháním pokut přes hranice upozorňuje, že v budoucnu by měla být v rámci Evropské unie situace v tomto směru jednodušší.
Lepší možnosti by pro úřady měly přinést centrální registry přestupků, které by byly vzájemně propojené.