Článek
"Tělesné ostatky prezidenta budou vystaveny v Prezidentské knihovně a muzeu Ronalda Reagana. v Los Angeles. Posléze budou dopraveny do Washingtonu, kde bude státní pohřeb," uvedla Reaganova mluvčí. Ve Washingtonu bude rakev s ostatky vystaveny v rotundě Kongresu. Pohřeb se bude konat ve washingtonské katedrále v pátek.
Reakce politiků
"Byl to určitě jeden z největších státníků poslední éry, jeden z největších státníků, které jsme v naší době mohli zažít. Myslím, že bez něho by konec komunismu nebyl tak rychlý a nebyl by dokonce ani tak klidný, jak tomu ve skutečnosti bylo," řekl český prezident Václav Klaus před odletem do Normandie, kde se zúčastní oslav 60. výročí spojeneckého vylodění.
"Je to smutný den pro Ameriku. Skončil život jednoho velkého Američana. Zanechává po sobě národ, který obnovil, a svět, který pomáhal zachránit," pravil americký prezident Bush, který se o Reaganově úmrtí dozvěděl v rezidenci amerického velvyslance v Paříži asi půl hodiny po konci pracovní večeře s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem. Ten o Reaganovi řekl: "Byl to velký politik, který silou svého přesvědčení a oddaností demokracii zanechal hlubokou stopu v historii."
Reagana vysoce hodnotil i bývalý americký prezident Clinton a jeho žena: "Hillary a já budeme vždy vzpomínat, jak prezident Ronald Reagan zosobňoval nezdolný optimismus amerického lidu a jak Ameriku udržoval v přední linii boje za svobodu."
Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová uvedla: "Prezident Reagan byl jedním z mých nejbližších politických přátel a jedním z nejmilejších osobních. Nebudou ho postrádat jen ti, kteří ho znali, a pouze národ, jemuž tak hrdě sloužil a tak velmi ho miloval. Postrádat ho budou také miliony mužů a žen, kteří v důsledku jeho politiky nyní žijí ve svobodě."
Gorbačov rozhlasové stanici Echo Moskvy řekl, že smrt Ronalda Reagana jej velmi rozrušila: "Byl to velký prezident. Sovětskému vedení se s ním podařilo navázat velmi těžký, ale velmi důležitý dialog. Zastavil závody v jaderném zbrojení, začal likvidovat jaderné zbraně a navázal normální vztahy mezi našimi státy," uvedl. Ruská média zdůrazňují také, že za Reaganovy vlády byly vztahy mezi USA a SSSR nejvíce vyhrocené. Byl to on, kdo označil sovětskou velmoc za "říši zla" a kdo rozpoutal závody ve zbrojení na zemi, pod vodou i ve vesmíru, jež byly jedním z hlavních důvodu zhroucení sovětské ekonomiky, uvedl kanál NTV.
Úplně jiné hodnocení Reagana vyslovil podle libyjský předák Muammar Kaddáfí. V prohlášení, které uveřejnila, agentura JANA stojí, že lituje, že Reagan zemřel dříve, než byl předveden před soud za útok amerických letadel proti Libyii v roce 1986.
Boj s těžkou nemocí
Reagan trpěl Alzheimerovou chorobou, o níž informoval americkou veřejnost v dopise v listopadu 1994. "Začínám cestu, která mě povede k soumraku mého života. Vím však, že Ameriku budou vždy očekávat jasná jitra," napsal Reagan. Od té doby byl jen zřídka viděn na veřejnosti.
"Ronnieho dlouhá cesta ho nakonec zavede na místo, kam se za ním nedostanu," uvedla jeho žena Nancy "Kvůli tomu se snažím dělat vše, co by uchránilo další rodiny od stejné bolesti." Žádá především o vyšší podporu buněčného výzkumu a vývoje léků na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu.
Jak loni svěřila americkému časopisu People jeho dcera Patti, držel se už v té době její otec při životě jen silou vůle, protože nechtěl opustit svou rodinu. Nemůže jíst ani mluvit a nepoznává ani členy své nejbližší rodiny, řekla Patti. Podle časopisu trávil Reagan všechen čas ve zvláštní nemocniční posteli pro lidi trvale upoutané na lůžko, která je v jednom pokoji jeho domu. Pečovala o něj jeho manželka Nancy, které je 83 let.
Reaganův životopis
Ronald Wilson Reagan se narodil 6. února 1911 v Tampiku ve státě Illinois. Na illinoiské Eurecké koleji vystudoval sociologii a hospodářské vědy. Několik let pracoval jako sportovní redaktor v rozhlase a v roce 1937 odešel dělat kariéru do Hollywoodu. Do roku 1966 natočil padesátku filmů, v nichž hrál nejčastěji kovboje a drsné chlapíky. V Hollywoodu poznal i obě své manželky, s každou z nich má dvě děti.
Do politiky vstoupil Reagan v 60. letech jako příznivec Demokratické strany. V roce 1966 byl ale kalifornským guvernérem zvolen za republikány; v čele Kalifornie stál do roku 1974. Reagan se stal prezidentem USA poprvé v roce 1981, krátce před svými 70. narozeninami. Po dvě funkční období do roku 1989 prosazoval tvrdý postup proti bývalému Sovětskému svazu, se kterým ale zároveň vyjednával o odzbrojení. Za zásluhy o pád komunismu ve střední a východní Evropě dostal Reagan v roce 1999 české státní vyznamenání Řád Bílého lva.
Jeho zahraniční politika je spolu s nástupem Michaila Gorbačova považována za jednu z hlavních příčin zhroucení komunistických režimů v Evropě.