Počty mrtvých po zemětřesení v Maroku rostou, pomoci zvenku však vláda přijala jen minimálně

„To jsou jen falešné domněnky. (…) Jsme připraveni pomoci a je pouze na marocké vládě, jak se rozhodne,“ reagovala podle agentury Reuters francouzská ministryně zahraničních věcí Catherine Colonnaová na dotaz, zda zatím marná nabídka Paříže na pomoc s následky zemětřesení - a tedy i se záchranou životů - nesouvisí s nepříliš vřelými vztahy mezi Marokem a Francií.

Francie není sama, Rabat odmítl pomoc nebo nereagoval na nabídky i z řady dalších zemí.

Mezi tyto případy se řadí i čeští hasiči, kteří – ač byli připraveni v plné polní - nakonec do Maroka ani v pondělí neodletěli. Důvodem bylo podle mluvčí hasičů Martiny Götzové „neobdržení souhlasu z marocké strany“.

V nejhůře postižených oblastech mezitím strmě rostou počty potvrzených obětí. V pondělí večer, tedy 72 hodin po katastrofě, jich bylo již téměř 2900, přičemž počet zraněných vzrostl na skoro 2600.

Marocká vláda dosud do země vpustila záchranáře ze čtyř „spřátelených zemí“, tedy z Kataru, Spojeného království, Španělska a Spojených arabských emirátů. Jedná se ale vesměs o málo početné týmy a podle řady západních médií se do řady odlehlých vesnic ani více než dva dny po otřesech žádná pomoc nedostala a mezi přeživšími roste hněv.

Rabat oficiálně zdůvodňuje rezervovaný postoj k zahraniční pomoci nutností „zachovat kontrolu nad záchrannými pracemi“ s tím, že více záchranářských týmů ve stejné oblasti by prý vedlo k neproduktivnímu chaosu.

Podle Matžiho Mundžíba, jednoho z mála otevřených kritiků autoritativního režimu v Rabatu, je to chyba, která bude stát mnoho životů. „Trvat v takové chvíli na suverenitě a národní cti je obrovská chyba. (…) Dokonce i rozvojové státy nám nabízejí pomoc a my ji odmítáme?“ podivil se aktivista podle BBC.

Maroko je konstituční monarchií, kde se žádné důležité rozhodnutí neobejde bez souhlasu krále. V zemi má také tradičně silné slovo - a to i v každodenním životě - policie a armáda.

Vzácné nabídky solidarity přicházejí i z Alžírska, sousední země, s níž má Maroko kvůli odlišnému pohledu na Západní Saharu již mnoho let napjaté vztahy. Alžírsko s Marokem běžně prakticky nekomunikuje, hranice jsou zavřené.

„Ať je bůh milostivý ke všem obětem i těm, kdož přežili. (…) Jsem Alžířan a jsem v duchu s mými bratry v Maroku,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) jeden uživatel z alžírského Oranu.

Na Facebooku se zase objevila koláž alžírského umělce Džamela Alilata vizuálně spojující vlajky obou - oficiálně znepřátelených - zemí.

Podle katarského mediálního domu al-Džazíra jsou v celém Alžírsku prostřednictvím humanitárních organizací připraveny tuny vybavení, které by mohlo pomoci přeživším v marockých horách. Zatím to ale vypadá, že spíše zůstane ve skladech.

Země se v hornaté centrální oblasti Maroka zatřásla v noci z pátku na sobotu, epicentrum se nacházelo asi 70 kilometrů od slavného historického města Marrákeš. Počtem obětí zřejmě půjde o nejhorší podobnou katastrofu v zemi od roku 1960, kdy zemětřesení srovnalo se zemí přístav Agadir a připravilo o život nejméně 12 000 lidí.