Článek
Pokud tento trend vydrží po zbytek roku, azylová čísla se přiblíží k rekordním hodnotám z roku 2016. Tehdy v EU požádalo o azyl 1,2 milionu lidí. V následujících letech došlo ke značnému poklesu, počty azylantů nabraly vzestupnou tendenci opět od roku 2021.
Běženci vystupují z lodě pod dohledem policie na řeckém ostrově Lesbos. Tzv. balkánská trasa patří k těm nejfrekventovanějším
Větší část běženců azylovým sítem neprojde, úspěšných je jen asi 40 procent žádostí – tito lidé buď získají přímo azyl, nebo alespoň dočasnou ochranu. Velkou roli hraje národnost žadatelů: pokud běženci přicházejí ze států, které jsou rozvrácené válkou nebo tam vládnou (optikou západního pojetí lidských práv) represivní režimy, mají tito lidé na azyl výrazně větší šanci. Například příchozí ze Sýrie jsou úspěšní ve více než 90 procentech případů.
Po nehodě lodi u Libye se pohřešuje 30 migrantů, Itálie prý pomoc úmyslně oddalovala
Sílí proud lidí z Afriky
Mezi běženci, kteří míří do Evropy, se v poslední době zvýšil podíl lidí přicházejících ze západní Afriky. Téměř dvě třetiny žádostí o azyl jsou podané ve třech státech, v Německu, Francii a ve Španělsku. Česko se na těchto počtech podílí jen zlomkem promile.
Pohled na migraci do Evropy doplňují údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zastřešené OSN. Ta registruje příjezdy migrantů do Evropy ještě před případnou žádostí o azyl či naopak deportací.
I podle IOM v posledních dvou letech proud běženců zesílil, poněkud se však proměňuje jejich národnost i podíl jednotlivých migračních tras. Nejvíce je opět Syřanů, několikanásobně však vzrostly počty běženců přicházejících z chudých zemí západní Afriky, zejména z Pobřeží slonoviny a Guineje. Roste i podíl Egypťanů a relativní novinkou je také zvyšující se počet lidí přicházejících z Kolumbie - ti většinou končí ve Španělsku.
Značně se naopak snížily počty Afghánců, zjevně v souvislosti se stabilizací bezpečnostní situace po převzetí moci Tálibánem.
Německo za červenec hlásí meziroční nárůst migrace o 80 procent
