Článek
Jedním z cílů programu OSN k novému miléniu přitom bylo snížit do roku 2015 počet hladovějících dětí na polovinu. UNICEF varuje, že to nebude možné. Plán se zřejmě podaří splnit jen v Latinské Americe a v Karibiku, kde trpí podvýživou sedm procent dětí, a na Dálném východě a v pacifických státech, kde hlad sužuje 15 procent dětí do pěti let. Čína totiž ročně snižuje počet hladovějících dětí o 6,7 procenta.
Nejhorší situace je na jihu Asie, kde trpí nedostatkem potravy 78 miliónů dětí. V Indii nemá dostatek jídla 47 procent dětí do pěti let. O něco se zlepšila situace na jihu a východě Afriky, kde navzdory hladomorům trpí podvýživou 29 procent dětí.
Ve střední a východní Evropě a na území bývalého SSSR je situace nejlepší, podvýživou tam trpí méně než pět procent dětí.
Výkonná ředitelka UNICEF Ann Venemanová ovšem varovala, že čísla nemusejí nutně vyjadřovat skutečnou situaci. "Za každým viditelným případem podvyživených dětí je několik dalších, které zápolí se skrytou podvýživou." Dětem se také nedostává vitamínů a důležitých minerálů. UNICEF proto navrhuje široké spektrum opatření včetně rozdělování kapslí s vitaminem A nebo obohacování potravy o železo a jód. Navrhuje také větší propagaci kojení.
Venemanová také upozornila, že mnohé vlády podceňují boj s podvýživou. "Absence pokroku v boji s podvýživou poškozuje děti a národy. Málo věcí má větší vliv na schopnost dětí přežít, učit se a uniknout chudobě než výživa," upozornil. UNICEF se míní soustředit především na výživu dětí v prvních dvou letech.