Článek
Potravu odmítá 86 vězňů, přičemž 56 se k protestu připojilo 25. prosince. Podle americké armády se za hladovku považuje, když vězeň odmítne sníst devět po sobě vydaných jídel.
Americká armáda však nárůst hladovkářů nepovažuje za hrozivý. "Počet zadržených účastníků této hladovky, která začala 8. srpna, se pravidelně mění. V době výročí útoků z 11. září počet hladovkářů vzrostl na 131. Pak neustále klesal až do 25. prosince, kdy zase vzrostl," uvedl mluvčí základny plukovník Jeremy Martin.
Obhájci lidských práv jsou hladovkou znepokojeni, protože už dříve se ukázalo, že někteří vězni byli násilně vyživováni do žíly. V armádním prohlášení stojí, že jsou vyživováni trubičkou. Neuvádí se v něm, jaký je zdravotní stav vězňů.
Hladovka je protestem ve stylu al-Kajdá
Obhájci některých zadržených označili hladovku za protest proti vězeňským podmínkám a nedostatku zákonných práv vězňů. Několik let vězněné osoby tvoří podle všeho výhradně muslimové z různých zemí, z nichž jen devět bylo podle agentury Reuters dosud formálně obžalováno. Všichni jsou Američany obviňováni z příslušnosti k teroristické síti al-Kajdá nebo k svrženému radikálnímu afghánskému hnutí Tálibán.
To armáda Spojených států popírá a hladovku označila v prohlášení za "projev výcviku ve stylu al-Kajdá s cílem upoutat pozornost médií a vyvolat tlak na americkou vládu, aby je propustila".
Washington tvrdí, že to jsou nepřátelští bojovníci a teroristé, a nikoli váleční vězni, na něž by se vztahovaly ženevské konvence. Ubezpečuje, že se s nimi zachází humánně. Dlouho ale odmítal žádosti humanitárních organizací, aby se s nimi mohly setkat. Nabídli návštěvu představitelům OSN, ale tak omezujících podmínek, že ji Spojené národy odmítly. Komisaři by nemohli mluvit se zadrženými