Po začátku války utekli. Teď se tisíce Rusů vracejí domů a pomáhají Putinovi

Rusové v zahraničí čelí častým odmítnutím žádostí o prodloužení povolení pobytu a s obtížemi s převodem peněz a práce mimo zem pobytu. Navíc je už jen omezené množství lokací, jež je nadále přijímají. Proto se dle Bloombergu mnozí rozhodují pro návrat do Ruska, ačkoli válka na Ukrajině nadále pokračuje a prezident Vladimir Putin započne další šestileté funkční období.

„Byznys nevyšel, opravdu na nás v zahraničí nikdo nečeká,“ řekl padesátiletý Alexej, jenž v minulosti v Moskvě působil jako politický konzultant. Poté, co byl zadržen na protiválečném shromáždění, se přestěhoval do Gruzie a pustil se do podnikání. Do Ruska se vrátil, když jeho podniku došly finance.

Exodus Rusů spuštěný invazí z února 2022 je tím největším od pádu Sovětského svazu. Mnozí odešli na znamení opozice válce či ze strachu z mobilizace. To potvrzuje i fakt, že další statisíce lidí Rusko opustily poté, co Putin v září téhož roku mobilizoval 300 tisíc rezervistů. Tento odliv se ovšem od té doby přinejmenším zpomalil a podle některých odhadů jej příliv navrátilců již převyšuje.

Už v červnu loňského roku se Kreml chlubil, že polovina těch, co uprchli na začátku války, se již vrátila, a to odpovídá dostupným statistikám z těch nejpopulárnějších cílů migrace a od společností zajišťujících přemístění. Podle dat moskevského Finionu, jedné z těchto společností, se do Ruska vrátilo 40 až 50 % lidí, uvedl šéf společnosti Vjačeslav Kartamyšev.

Putin návrat podnikatelů a vysoce kvalifikovaných specialistů nazval „dobrým trendem“. Jejich příliv označuje za znak podpory jeho politiky a důkaz toho, že Rusové mají „smysl pro to, kam patří, a pochopení toho, co se děje“. Ruská propaganda tyto návraty také používá jako potvrzení západní rusofobie, uvedla zakladatelka politické konzultační společnosti R.Politik Tatiana Stanovajová.

Návrat tisíců emigrantů pomáhá také ruskému ekonomickému výkonu odolat sankcím. V roce 2023 se ruská ekonomika rozrostla o 3,6 % a dle ekonomů Bloombergu jsou návraty zodpovědné za pětinu až třetinu růstu. Navrátilci přitom tvoří jen přibližně 0,3 % všech zaměstnaných, jde však zpravidla o ty nejkvalitnější. Pracovní trh také stále čelí akutním nedostatkům.

Rusko teď ve snaze nalákat zpět potřebné specialisty nabízí mnohým lepší příležitosti a pracovní podmínky než před začátkem války. To potvrzuje programátor Jevgenij, který se s rodinou vrátil po asi roce života v Almaty v Kazachstánu. K návratu jej dle jeho slov přiměla nabídka práce s platem a podmínkami, „o kterých předtím nemohl ani snít“.

Poté, co CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) oznámila, že v tomto roce přestane spolupracovat s ruskými specialisty, prezident Národního výzkumného střediska Kurčatovova institutu Michajl Kovalčuk to nazval „darem“, protože to podle něj povede k návratu vědců do Ruska.

„Navrátivší migranti zaprvé dostávají většinou vyšší platy a jsou zaměstnáváni ve vysoce ceněných oborech,“ vysvětlil dopad návratu migrantů na ruskou ekonomiku ekonom Bloombergu Alex Isakov. „Průzkumy ukazují korelaci mezi výší příjmů a pravděpodobností opuštění země ve snaze vyhnout se v roce 2022 mobilizaci. Zadruhé navrátivší zvyšují aktivitu podniků orientovaných na domácí konzumenty, jako jsou domácí služby, maloobchod nebo trh s nemovitostmi. To také v loňském roce omezilo proudění kapitálu z Ruska.“

Podle ekonomů moskevské banky Alfa Bank Rusko v roce 2022 přišlo o 1,5 % pracovní síly, což činí přibližně 1,1 milionu lidí. Někteří odešli do Evropy, ale mnoho si za cíl migrace vybralo státy, jež se nepřipojily k protiruským sankcím, jako jsou Spojené arabské emiráty, Thajsko, Indonésie nebo sousední postsovětské země.

Podle Kartamyševa se k návratu do Ruska rozhodla většina lidí, kteří v zahraničí narazili na zamítnutí nebo problémy s prodloužením povolení pobytu. V tu chvíli si mohou Rusové vybrat mezi návratem nebo nejistým pokusem usídlit se v dalším státě. Podobným překážkám podle dat Finionu ruští emigranti čelí i v relativně spřátelených zemích jako Arménie, Kyrgyzstán nebo Turecko.

Současný počet krátkodobých povolení pobytu vydaných v Turecku Rusům činí kolem 60 tisíc. Ještě v roce 2022 činilo toto číslo 132 tisíc, tedy více než dvojnásobek. Gruzínský národní statistický úřad zase uvedl, že loni zemi opustilo 35 344 Rusů, což představuje šestinásobný meziroční nárůst, přičemž příliv migrantů do země se snížil o 16 %. Kazachstán pak ohlásil, že do konce roku 2022 do země přišlo 146 tisíc Rusů, ale dle ruského vyslance v Almaty jich v zemi o rok později zůstává nanejvýš 80 tisíc.

Tento proces bude podle Bloombergu pravděpodobně pokračovat. Uvádí to na základě výsledků studie politologů Emila Kamalova a Ivety Sergejevové z Institutu evropské univerzity ve Florencii, podle níž svůj status považuje za stabilní jen asi 41 % ruských migrantů. V některých zemích toto číslo dosahuje pouhých 16 %, 25 % ruských migrantů navíc hlásí zkušenosti s diskriminací buď ze strany lokálního obyvatelstva, nebo institucí.

Zjistili, „že se svět doslova spojil proti nim“, uvedla socioložka ze Skupiny sociální prozíravosti Anna Kulešovová, jež vede rozhovory s ruskými migranty. „Vrátili se s pocitem odporu a s přesvědčením, že se Putin nakonec zas tolik nepletl. Vážně nás nenávidí,“ dodala.

To neznamená, že by návrat domů byl pro Rusy bezproblémový. To platí obzvlášť pro ty, co zemi opustili kvůli opozici vůči ruské invazi na Ukrajinu. K těm patří i pětatřicetiletý bankovní IT specialista Alexander, jenž se vrátil s rodinou z Ázerbájdžánu. Následně si našel práci ve velké bance, kde je obklopen podporovateli Vladimira Putina, kteří věří válečné propagandě. „Přesvědčovat kolegy není bezpečné. Čekám, až tahle noční můra skončí,“ řekl.