Článek
První silné záchvěvy označili čínští odborníci za „podezřelý výbuch“, po osmi minutách následoval druhý otřes. KLDR následně ve státní televizi oficiálně sdělila, že provedla zkoušku termonukleární zbraně.
Americká geologická služba USGS stejně jako čínská lokalizovala dva otřesy v oblasti, kde KLDR provedla již pět jaderných pokusů. Původně stanovila jejich intenzitu na 5,2 stupně, pak svůj údaj opravila na 6,3 stupně, jako čínská strana. Druhý následný otřes měl podle USGS intenzitu 4,1 stupně.
Vlastní rozbor záznamu seizmografu, na kterém jsou viditelné následné otřesy, zveřejnil na Twitteru například Gibbons. Ten naznačil, že to může být zhroucení štol ve skalní masivu podzemního zkušebního areálu.
Odborníci se s odkazem na seizmografická měření shodují, že dnešní jaderná zkouška byla dosud nejsilnější, jakou kdy KLDR provedla. Analytička věnující se jaderné obraně Catherine Dillová míní, že druhý otřes ukazující na kolaps tunelů by mohl být cennou informací.
Dillová se domnívá, že štoly se mohly zhroutit, protože například nebyly navrženy k tomu, aby přestály takto silnou explozi. Další možností je, že to byl záměr, který měl světu jasně potvrdit opravdovost zkoušky.
Na základě měření radionuklidů pak vědci dokážou určit, co přesně se v podzemí odehrálo včetně typu bomby a toho, kolik štěpného materiálu obsahovala a zda bylo použito plutonium, nebo obohacený uran.
Pochyby ohledně bojového nasazení
Severokorejci uvedli, že otestovali bombu pro mezikontinentální střelu. Ruský expert Ivan Mojsejev nicméně podle Interfaxu odhaduje, že KLDR stále ještě potřebuje nejméně pět let k tomu, aby vytvořila nukleární bombu schopnou bojového nasazení.
„Mají atomové hlavice a rakety, které jsou ale vyvinuté ze sovětských střel Scud,“ řekl Mojsejev s tím, že tyto střely získal Pchjongjang v 60. a 70. letech. „Spojit hlavici a rakety ale není snadné,“ dodal.
KLDR ale tvrdí, že ve vývoji dostatečně pokročila a že je schopná zasáhnout například americký ostrov Guam.