Plovoucí terminály na LNG ohrozí klima, varují vědci. Je to nutné, oponují státy

Po ruské invazi na Ukrajinu evropské státy buď snižovaly, nebo zcela zakázaly odběr zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. V úterý navíc přestal ruský plyn proudit plynovodem Nord Stream 1, který obstarává dodávky z Ruska do zemí Evropské unie.

Evropské státy proto na zimu počítají s dodávkami LNG ze Spojených států, které doplní vybudováním sítě dvaceti plovoucích terminálů.

Vědci oslovení agenturou AP se ovšem obávají dlouhodobých dopadů na klima a životní prostředí. Podle nich není vyloučené, že se plovoucí terminály nakonec budou využívat ne měsíce, ale roky či desetiletí.

Spalování LNG přitom vypouští do ovzduší množství metanu a oxidu uhličitého, tedy látky ohřívající klima a způsobující změny škodlivé pro životní podmínky miliard lidí po celém světě.

Využívání plovoucích terminálů by tak podle odborníků na klima mohlo zvrátit přijatá opatření na zpomalení oteplování planety. Právě jejich každoroční zvyšování způsobuje změny klimatu, které by mohly části světa učinit neobyvatelnými a spustit masivní migrační vlny.

„Stavba této rozsáhlé LNG infrastruktury svět dotlačí k soustavné závislosti na fosilních palivech a také k dalšímu poškozování klimatu na příští dekády,“ komentoval pro AP John Sterman, klimatický vědec z Massachusettského technologického institutu (MIT).

„Každá země se musí připravit na scénář, kdy bude odříznuta od ruských dodávek,“ argumentovala Nikoline Bromanderová, analytička společnosti Rystad Energy. „Pokud jste na nich závislí, musíte si připravit záložní plán,“ varovala.

Někteří enviromentální vědci ale podle AP navrhují, aby se místo stavby plovoucích terminálů, z nichž každý vyjde asi na 500 milionů dolarů (12,3 miliardy korun), postavily udržitelné zdroje energie. Jenže to by mohlo zabrat roky a rychle by to nenahradilo absenci ruského plynu.

Podle Stermana by ale mohly evropské domácnosti díky úsporným opatřením mnoho energie ušetřit, a ve velké míře tak nahradit potřebu ruského plynu.

Energetický průmysl v čele s tím německým však provizorní řešení obhajuje jako nutnost. Rusko totiž Evropu od svého plynu může kdykoli úplně odříznout – jak ostatně učinilo v úterý, kdy zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1. Německo proto kromě tří miliard eur (73,6 miliardy korun) poskytnutých na plovoucí terminály legislativně zrychlilo i proces jejich stavby.

„Ve výjimečné situaci, jako je tato, která je záležitostí zabezpečení německých dodávek plynu, je oprávněné urychlit schvalovací proces,“ uvedlo německé sdružení energetického průmyslu BDEW ve vyjádření. Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky přislíbilo alespoň vyhodnocení vyprodukovaných emisí a snahu o jejich snížení v exportních zemích, jako například ve zmíněných Spojených státech.

Německo se podle informací Rystad Energy chystá vybudovat pětici plovoucích terminálů na LNG. Itálie, Řecko, Francie, Nizozemsko, Chorvatsko, pobaltské země či mimo jiné Spojené království pak každá plánují vybudování více než jednoho.