Článek
„Není to příjemný pohled, když vidím na hranici drátěnou bariéru, která rozděluje Maďary žijící na obou stranách hranice. Účel to však splnilo a migranti už k nám nechodí,“ říká Károly ze srbské obce Chorgoš.
Do 15. září směřoval přes tuto obec nejsilnější proud uprchlíků, kteří se valili do Maďarska přes železniční trať spojující srbský Chorgoš a maďarskou obec Röszke. Po uzavření hranice je na obou stranách hranice neobvyklý klid.
Bariéra u hraničního přechodu Beremend
„Běženci mají novou trasu přes Chorvatsko. Konečně je tu klid a pořádek,“ pochvaluje si paní Erzsébet. Místní Maďaři i Srbové zdůrazňují, že jim vlastně zátaras na zelené hranici nevadí, protože stejně jako předtím využívají oficiální hraniční přechody.
Drátěné monstrum
Starosta obce Chorgoš István Bacskulin však označil bariéru na hranicích za „drátěné monstrum“, které rozděluje toto území. „Můj vinohrad leží přímo na hranici. Když tam stojím, tak nevím, zda jsem se octl ve vězení já nebo Maďarsko,“ říká starosta.
Pochvaluje si, že z obce zmizelo velké množství odpadu, který po sobě běženci zanechávali. „Druhá věc je, že máme víc lidí bez práce. Myslím tím hlavně převaděče, kteří za peníze pomáhali migrantům na druhou stranu,“ dodává starosta. Chválí ale, že bariéra rovněž brání černému obchodu a pašování zboží přes zelenou hranici.
Kontrola zavazadel migrantů na hraničním přechodu Beremend
Bacskulin upozorňuje, že drátěný zátaras na hranici zabraňuje zvířatům, aby na tomto území volně migrovala. „Například srnčí zvěř a divočáci mají na srbské straně napajedla. Migrací se rovněž zabezpečovala nová krev, aby byla divoce žijící zvířata zdravější. Bariéra to nyní znemožňuje,“ uvedl. Myslivci rovněž upozorňují, že zvířata se o žiletkový drát často zraní a hynou.
Chorvatsko to ještě čeká
Maďarsko v těchto dnech finišuje s výstavbou bariéry na maďarsko-chorvatské hranici. Migrační krize a výstavba zátarasu způsobily napětí ve vzájemných vztazích a politici si vyměňují ostrá slova.
Maďarský voják u hraničního přechodu Beremend
„Když se dívám na televizní zprávy, je mi smutně. Místo, aby politici společně řešili problém s běženci, tak se vzájemně napadají. Obávám se, aby se napětí nepřeneslo mezi obyčejné lidi,“ říká András z chorvatské obce Beli Manastir. Důchodce má ještě v živé paměti srbsko-chorvatský konflikt v devadesátých letech minulého století.
„Tehdy v tomto okolí řádili srbští četnici a mnoho lidí raději uteklo do Maďarska. Politická situace, nedostatek pracovních příležitostí i postupná asimilace způsobují pokles počtu Maďarů v Chorvatsku,“ konstatuje.
U maďarsko-chorvatské hranice jsou připraveny obrněné vozy Humwee
Ferencovi z chorvatské obce Novi Bezdan bariéra na hranicích nevadí a říká, že pomůže vyřešit problémy s migranty. „Bylo to potřebné, ale přiznávám, je to špatný pocit, když na hranicích s Maďarskem vidím ostnatý drát,“ dodává. Mladí lidé odchází z obce za prací do měst nebo do zahraničí. „Počet obyvatelů v obci prudce klesá. Zůstalo nás ve vsi už jen necelé tři stovky, z toho asi 60 procent Maďarů.“
Napětí mezi Srby a Chorvaty
Na dvoře místní základní školy si učitelka a dva žáci čtou z knížky. „Třída odešla na výlet a ve škole zůstali jen dva žáci. Tak jsme si řekli, že nebudeme sedět ve třídě, ale využijeme slunečného počasí,“ říká učitelka Hajnalka Sakovičová.
Učitelka maďarské školy Hajnalka Sakovičová z obce Novi Bezdan předčítá žákům na školním dvoře.
„Bariéru na hranicích považuji za potřebnou. My můžeme nadále cestovat do Maďarska přes oficiální hraniční přechod, takže nám to žádné problémy nedělá,“ dodává. „Chorvaté se spíš zlobí na Srby, že nasměrovali takovou masu migrantů do Chorvatska. Bohužel, stále je cítit napětí mezi Srby a Chorvaty a to přetrvává už od války v devadesátých létech,“ dodává Sakovičová.
