Článek
V posledních dnech se intenzivně spekulovalo, že by se jeden z nejoblíbenějších německých politiků Pistorius mohl stát kandidátem na kancléře za SPD, a nahradit tak Olafa Scholze. Současný německý kancléř se ale odmítl kandidatury vzdát. SPD má nyní v průzkumech veřejného mínění kolem 15 procent hlasů, tedy méně než polovinu toho, kolik má opoziční konzervativní unie CDU/CSU.
„Právě jsem naší stranické a frakční špičce oznámil, že nejsem k dispozici pro kandidaturu na úřad spolkového kancléře,“ uvedl na videu Pistorius. Označil to za svrchované a osobní rozhodnutí. „Máme v Olafu Scholzovi vynikajícího kandidáta na kancléře,“ dodal.
O tom, že by se kandidátem na kancléře za sociální demokraty mohl stát Pistorius, se spekulovalo řadu měsíců. Debata nabrala na intenzitě před několika dny, kdy se na stranu ministra obrany začalo přidávat stále více straníků, včetně několika vlivných. Scholz musel debatu sledovat jen na dálku, protože se účastnil summitu G20 v Brazílii. Původně měl z Ria de Janeiro pokračovat na návštěvu do Mexika, kvůli situaci doma ale tuto část cesty zrušil a od středy je zpět v Německu. Žádný oficiální program ve středu ani dnes neměl, a německá média tak předpokládala, že se plně věnoval posílení své pozice ve straně.
Německá FDP chce dát hlasovat v parlamentu o dodávkách střel Taurus na Ukrajinu
Scholz avizoval už v červenci, že chce být volebním lídrem sociálních demokratů, a znovu se tak ucházet o funkci kancléře. Podle svých vnitrostranických kritiků je ale příliš spojen s koalicí SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která vládla Německu od prosince 2021 a na počátku listopadu se kvůli sporům o finanční a hospodářskou politiku rozpadla. V závěru svého působení dosahoval kabinet podle průzkumů stále nových rekordů v neoblíbenosti.
Nyní má podle všeho Scholz už jisté, že jej strana oficiálně označí za kandidáta na kancléře. Stát by se tak mohlo nejpozději na pravidelném zasedání vedení SPD příští pondělí. V sobotu 30. listopadu chce strana už svého kancléřského kandidáta oficiálně představit na velké předvolební konferenci.
Svého kandidáta na kancléře už nominovala nejsilnější opoziční formace – konzervativní unie CDU/CSU. Stal se jím předseda CDU Friedrich Merz. Za Alternativu pro Německo (AfD), označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, bude na kancléřku kandidovat její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Zelení si o víkendu kandidátem na kancléře zvolili ministra hospodářství Roberta Habecka.
Kdyby se volby konaly nyní, vyhrála by je podle úterního průzkumu agentury Forsa opoziční CDU/CSU s 33 procenty hlasů, druhá by skončila AfD s 18 procenty hlasů. SPD by získala jen 15 procent a její koaliční partner v současné menšinové vládě, strana Zelených, 12 procent. Parlamentní budoucnost Levice a FDP je nejistá, stejně jako to, jestli by se do Spolkového sněmu poprvé dostala nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).
Podle dohody části parlamentních stran by se měly volby konat 23. února. Oficiálně ale musí ještě termín vyhlásit prezident Frank-Walter Steinmeier.
Dostihne Scholze Bidenův osud? V Německu je mimořádně neoblíbený
Scholz nemá nic jisté. V německé SPD sílí pochybnosti o tom, že by je měl vést do voleb
