Hlavní obsah

Pilotka z Iráku, nebo jaderná vědkyně? Smála se třetí

Christina Kochová (44) bude v čtyřčlenné posádce, která při misi Artemis 2 koncem roku 2024 obletí Měsíc. Stane se tak první ženou, které se to poštěstí. NASA řekla, že pokud se mise vydaří, vysadí do roku 2025 na Měsíci dva astronauty. Vyhlídky, že by jako první žena mohla kráčet po Měsíci, tak pronikavě vzrostly,“ podotkla televize ABC News.

Foto: Profimedia.cz

Astronautka Christina Kochová prochází pódiem poté, co byla vybrána pro misi Artemis 2

Článek

Kochová je astronautkou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a od roku 2013 absolvovala už několik misí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Drží rekord v nejdelším samostatném letu ženy do vesmíru, když na oběžné dráze strávila 328 dní. Spolu s Jessikou Meirovou (45) se v říjnu 2019 zúčastnila prvního čistě ženského výstupu do vesmíru.

Než se stala astronautkou, pracovala jako elektroinženýrka v NASA a žila v Antarktidě jako výzkumnice. Po návratu z ISS řekla, že být vybrána k letu na Měsíc by pro ni bylo „neuvěřitelnou ctí“. „Musela bych dlouho přemýšlet o tom, jaká by byla má první slova po vstupu na měsíční povrch,“ dodala.

Norm Knight, šéf Ředitelství letových operací NASA, Kochovou chválil jako neúnavnou a s „pracovní morálkou a ochotou přiložit ruku k dílu, jakou může mít jen ten, kdo v dětství trávil léto prací na farmě“.

NASA představila astronauty, kteří obletí Měsíc

Svět

Utajeně co nejdéle

Kochová dostala přednost před Anne McClainovou (43), veteránkou z války v Iráku, která na nejvyšší úrovni hrála ragby, a Kaylou Barronovou (33), absolventkou Cambridge, jež sloužila na jaderných ponorkách.

McClainová hrála během studií na univerzitě v Bathu ragby v anglické ženské Premiership a později reprezentovala Spojené státy. „Sport mě naučil odvaze, houževnatosti a mentálnímu soustředění, které jsou pro astronauta nezbytné,“ řekla podle listu The Daily Telegraph.

Hráčskou kariéru však přerušila válka a místo účasti na mistrovství světa v ragby žen v roce 2006 absolvovala 216 bojových misí nad Irákem. V roce 2013 si ji vybrala NASA a ve vesmíru prožila více než 200 dní.

Barronová vystudovala magisterský obor jaderného inženýrství na univerzitě v Cambridgi, kde se zabývala konceptem reaktoru nové generace. Než se v roce 2017 stala astronautkou, dokázala se prosadit jako jedna z prvních žen na ponorce amerického námořnictva.

Ačkoli NASA v souladu s tradicí držela jmenný seznam v tajnosti do poslední chvíle, zpravidla zasvěcený list The Houston Chronicle v sobotu doporučoval vsadit si na pilotku, popřípadě vědkyni. Pozdější vítězku viděl až na třetím místě.

Ve skleněných kuličkách na povrchu Měsíce je voda

Věda a školy
Související témata:

Výběr článků

Načítám