Hlavní obsah

Petříčkův resort chce propagovat Česko keškami, může to ale být proti pravidlům hry

Právo, Jan Rovenský

Neobvyklou metodu, jak zvýšit povědomí o ČR a její zahraniční politice v cizině, zvažuje ministerstvo zahraničí.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

U některých svých ambasád a Českých center by rádo zřídilo schránky pro geocaching, tedy hru, kdy podle zeměpisných souřadnic lidé vyhledávají skryté krabičky, tzv. kešky.

„Chceme populární formou představit, jak Česká republika přispívá k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendy 2030. Naše země je v této oblasti velmi aktivní a chceme na to upozornit a přispět tím k pozitivní prezentaci republiky. V tuto chvíli se o tom bavíme s ambasádami, ale i s Českými centry. Záměr je ale v tuto chvíli v jednání,“ řekl Právu ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Podle interního dokumentu MZV, do něhož mělo Právo možnost nahlédnout, by prvních pět schránek v pěti státech mělo být zřízeno od 1. března, další by se po vyhodnocení projektu mohly objevit od června.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD)

Černínský palác zatím vytipoval ambasády v Dánsku a Norsku a Česká centra ve Švédsku, Nizozemsku, Jižní Koreji, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. Zahraniční mise mají určit vhodnou lokalitu pro umístění schránky a mají se starat o její údržbu.

Otázka bezpečnosti

Každý, kdo schránku objeví, si odnese speciálně vyrobený dřevěný žeton a informace o cílech udržitelného rozvoje OSN, o Česku, případně o bilaterální spolupráci s danou zemí. Mezi cíle udržitelného rozvoje, jichž má být dosaženo do roku 2030, patří mj. vymýcení chudoby a hladu, ochrana planety, zajištění prosperity pro všechny či zajištění mírumilovných, spravedlivých a inkluzivních společností.

Černínský palác zvažuje při umisťování kešek i bezpečnost, a to jak českých misí, tak i geocacherů. V dokumentu podotýká, že kvůli zabezpečení ambasád a rezidencí velvyslanců není možné kešku umístit blíž než 500 metrů od objektu.

Objevují se ale i pochybnosti. „Zřídit českou schránku, která musí být vzdálena alespoň půl kilometru od ambasády, staví záměr na hlavu. U Českých center to dává větší smysl, protože zvláštní zabezpečení nemají. Pochybuji ale, že člověk, který se ve městě potuluje sem a tam kolem budovy Českého centra, dívá se do mobilu a něco hledá, nepřiláká pozornost policie,“ řekl Právu zdroj z MZV.

Česká diplomacie 2020: Zeman do Moskvy, Babiš do Izraele, Petříček do Indie

Domácí

„Bezpečnost samozřejmě řešíme. Proto v první fázi by se to mělo realizovat v Českých centrech,“ podotkl ministr.

Agitace zakázána

Potíž ale může být ještě se samotnými pravidly geocachingu. Podle nich totiž schránky nesmějí agitovat za jakýmkoliv účelem. „Geocache, u nichž je zřejmé, že byly založeny za účelem náboženské, politické, charitativní nebo sociální agitace, nejsou povoleny,“ píše se na českém webu geocachingu.

V ČR je hra velmi populární, věnují se jí desítky tisíc lidí a Češi patří mezi světovou špičku. Již loni v září psalo Právo o Josefu Nekvapilovi z Brna, který se podle počtu nalezených schránek dostal na první místo v Evropě a v celosvětovém měřítku je aktuálně osmý s více než 120 tisíci keškami.

Pětačtyřicetiletý hledač kešek z Brna je evropskou jedničkou

Lifestyle

Do širšího povědomí se příznivci geocachingu dostali i při několika tragédiích v Praze. V roce 2005 zemřel osmnáctiletý mladík, když se při hledání kešky zřítil ze čtyřicetimetrového srázu u Motola, v červnu 2018 se dvojice geocacherů utopila poté, co náhlá bouře zaplavila podzemí Motolského potoka, kde hledali schránku. V červnu 2012 zase našla policie tělo geocachera v mostním pilíři u pražské Bulovky, později se zjistilo, že šlo o sebevraždu.

Související články

Výběr článků

Načítám