Pět žen, které Putinovi kryjí záda na domácí frontě

Blízkou spolupracovnicí Putina je podle Focusu politička Valentina Matvijenková, od roku 2011 předsedkyně horní parlamentní komory Rady federace. Z tohoto titulu je třetí nejvyšší představitelkou státu. Narodila se v ukrajinské Šepetivce, přesto Putina osobně vyzývala, aby do její rodné země poslal vojáky.

Matvijenková vystudovala v roce 1972 leningradskou univerzitu v oboru ruština a ruská literatura. Poté pracovala jako učitelka a ředitelka školy v Leningradu, dnešním Petrohradu. V roce 1989 vstoupila do komunistické strany a o dva roky později byla zvolena do Nejvyššího sovětu. Po rozpadu Sovětského svazu pokračovala v politické kariéře, aby se v roce 1998 stala guvernérkou Petrohradské oblasti. Stala se tak první ženou v čele některého z ruských regionů. V této funkci setrvala až do nástupu do čela Rady federace. Matvijenková je známá svými konzervativními postoji v otázkách umělého přerušení těhotenství nebo práv sexuálních menšin.

Další z pětice vlivných žen kolem Putina je Irina Jarovaja, od roku 2003 poslankyně Státní dumy. Rodačka z Kazaně v Tatarstánu je členkou strany Jednotné Rusko a zastávala už několik vlivných funkcí – byla šéfkou výboru pro bezpečnost a potírání korupce, místopředsedkyní Státní dumy a je členkou Bezpečnostní rady Ruské federace.

V posledních letech navrhla několik kontroverzních zákonů. Například v roce 2016 to byla norma pro boj s terorismem a extremismem, která počítala se sledováním komunikace na internetu. Jarovaja, vdaná matka dvou dětí, je známá i jako zastánkyně tvrdé linie vůči opozici a kritikům Putinova režimu.

Výsadní postavení má také Marija Lvovová-Bělovová, od roku 2021 ruská zmocněnkyně pro práva dětí. Bývalá učitelka hry na kytaru a rodačky z Penzy má pověst velké patriotky a silně věřící ženy. Vedla několik školských zařízení, než vstoupila do strany Jednotné Rusko, s níž udělala rychlou kariéru, mj. zasedla v Radě federace. Lvovová-Bělovová údajně hraje ústřední roli v zavlékání ukrajinských dětí do Ruska k nucené adopci a převýchově. V Rusku je ale její role prezentována jako zachránkyně ukrajinských chlapců a dívek. Sama jako matka pěti dětí dalších pět adoptovala, mj. 15letého chlapce z jihoukrajinského Mariupolu (nyní okupovaného), jehož matka zemřela na rakovinu a otčím údajně uprchl.

K okruhu vlivných žen kolem šéfa Kremlu patří rovněž Margarita Simonjanová, ruská novinářka a šéfredaktorka státní televize RT považované za Putinův propagandistický vysílač. Kariéru začínala jako redaktorka tiskové agentury RIA Novosti, později pracovala i v dalších ruských médiích. V roce 2005 spoluzakládala RT a o tři roky později se stala její šéfredaktorkou. Simonjanová, absolventka žurnalistiky na moskevské Lomonosově univerzitě, je jednou z největších podporovatelek Putina, je nositelkou několika vysokých státních vyznamenání, například Řádu přátelství.

Mediálně známou je také Olga Skabejevová, moderátorka státní televize Rossija 1. Petrohradská rodačka vystudovala kulturu a dějiny umění, kariéru ale začínala jako redaktorka v regionálních televizích. Upozornila na sebe mj. kontroverzním až provokativním stylem moderování diskusních pořadů, přičemž zastává ostře protizápadní a protiukrajinské postoje.

Vedla interview s mnohými čelnými politiky Ruska, mj. s Putinem, někdejším premiérem a prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nebo bývalým šéfem nacionalistů Vladimirem Žirinovským. Skabejevová si získala přezdívku „Železná loutka Putinovy televize“.