Článek
Pence vyzval 16. února Merkelovou, aby vyslala své válečné lodě do Kerčské úžiny a ukázala tak ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že západní mocnosti se nevzdají přístupu do těchto vod, řekly agentuře tři nejmenované zdroje. Ty prý také tvrdily, že námořní manévr měl za cíl provokovat Putina.
Bloomberg upozornil, že není vůbec jasné, zda by takový manévr měl právní opodstatnění. Podle rusko-ukrajinské smlouvy z roku 2003 je Azovské moře, do nějž se vplouvá Kerčskou úžinou, „vnitřním“ mořem. Pokud by se touto úžinou pokoušela proplout do Azovského moře válečná loď jiného státu, vyžadovalo by to souhlas jak Kyjeva, tak zejména Moskvy. Realitou totiž je, že úžinu nyní fakticky ovládá Rusko. Merkelová podle Bloombergu Penceův návrh zavrhla.
Kancléřka se odvolávala na Porošenka
Odvolala se přitom údajně na výhrady ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Mluvčí kancléřky se k této věci odmítl vyjádřit.
Merkelová už dříve naznačila, že by byla ochotna v koordinaci s Francií jednorázově vyslat konvoj do Kerčské úžiny. Porošenko jí ale řekl, že to neřeší jeho problém, a požadoval, aby západní lodě zajistily trvalé otevření Kerčské úžiny.
Na toto Porošenkovo odmítnutí se pak Merkelová odvolala při diskusi s Pencem. Její původní nápad odmítla i Francie, která ho označila za nepotřebnou provokaci, napsal Bloomberg s odvoláním na další nejmenovaný zdroj.
Agentura označuje Penceův krok za ukázku širší snahy dotlačit evropské spojence USA, aby nahradili americké vojáky na řadě krizových míst ve východní Evropě a na Blízkém východě. Pence vyzýval v Mnichově mj. i k tomu, aby Evropané nahradili americké vojáky v Sýrii.
| Návaznost na listopadový incident |
|---|
| Rusko fakticky kontroluje Kerčský průliv od obsazení Krymu v roce 2014. |
| Loni dokončilo výstavbu mostu přes úžinu. |
| V listopadu došlo nedaleko mostu k ostrému střetu mezi ruskými a ukrajinskými vojenskými plavidly. |
| Tři ukrajinské lodě Rusko při incidentu zadrželo a jejich posádky nepropustilo. |