Pavel se v Paříži potkal s Pellegrinim. Je mezi námi co zlepšovat, shodli se

Podle Pavla by se rozdíly v postoji jednotlivých politiků k některým otázkám neměly přenášet na vztahy mezi celými národy. „Je třeba trochu uklidnit emoce na obou stranách při právu zachovat si vlastní názor,“ řekl v úterý novinářům Pavel.

Pellegriniho podle jeho slov mrzí, že slovensko-české vztahy na politické úrovni dnes „nejsou ideální“. „Měli bychom udělat vše pro to, aby opět odpovídaly vysoce nadstandardním vztahům dvou bratrských národů,“ řekl Pellegrini.

Pavel a Pellegrini chtějí o česko-slovenských vztazích mluvit na setkání tzv. Slavkovského formátu (Česko, Slovensko, Rakousko), jehož nejbližší jednání je naplánované na začátek března na zámku Slavkov u Brna.

Česká vláda loni v březnu přerušila česko-slovenské mezivládní konzultace kvůli rozdílným názorům na klíčová témata zahraniční politiky. Projevovaly se hlavně ve vztahu k Ukrajině. Český premiér Petr Fiala dříve řekl, že k obnovení konzultací nejsou ani podmínky, ani důvod. Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem, například jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zástupci více než 60 zemí včetně Česka podepsali na summitu v Paříži závěrečnou deklaraci, podle níž má být tato technologie otevřená pro všechny, transparentní, etická, bezpečná a důvěryhodná. Nepřipojili se ale představitelé USA a Velké Británie, zatímco zástupci Německa, Francie, Indie a Číny dokument podepsali.

Za jednu z priorit označili signatáři prohlášení nutnost zavádění a využívání AI způsobem, který bude mít pozitivní vliv na trhy práce a bude podporovat hospodářský růst tak, aby byl udržitelný pro lidi i planetu. AI by měla také posilovat spolupráci mezi státy a koordinovat mezinárodní správu, stojí v dokumentu.

Výhrady Spojených států byly patrné už z vystoupení amerického viceprezidenta Jamese Davida Vance, který varoval před regulacemi nebo ideologickými zásahy, jež by - jak dodal - mohly další rozvoj AI omezovat. „Potřebujeme takové regulační rámce, které podporují vývoj technologie, a ne ji potírají,“ zdůraznil Vance, jehož kritika mířila především na evropské země.

Vance vyzval Evropu, aby na možnosti AI pohlížela „s optimismem, a ne s obavami“. „Chceme se pustit do revoluce v oblasti umělé inteligence, která je před námi, v duchu otevřenosti a spolupráce,“ dodal Vance.

Podle něj rozvoj AI může vést k nové průmyslové revoluci. „Ta ale nenastane, jestliže neumožníme tvůrcům riskovat,“ zdůraznil Vance. Upozornil, že rozvoj AI je možný, jen když bude k dispozici odpovídající energetická infrastruktura.

Na výhrady zareagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Často slyším, že Evropa přichází pozdě, zatímco USA a Čína už mají náskok. S tím nesouhlasím,“ zdůraznila a dodala, že soutěž v oblasti AI ještě zdaleka neskončila.

Leyenová na summitu také oznámila, že EU hodlá investovat do zavádění a rozvoje AI 200 miliard eur (přes pět bilionů Kč). AI podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.

„Umělá inteligence nám může pomoci posílit naši konkurenceschopnost, chránit naši bezpečnost a také zlepšit veřejné zdraví,“ zdůraznila a tím, že peníze mají natéci především do čtyř tzv. gigafactory, kde vývojáři mohou trénovat modely AI s velkým množstvím dat.

EU chce podle Leyenové podpořit evropské start-upy tím, že jim pomůže získat přístup k drahým čipům a výkonným počítačům.

„Chceme, aby vývojáři umělé inteligence soutěžili na základě své inovační síly, nikoli na základě toho, jaký mají přístup k čipům nebo jak jsou silní po finanční stránce,“ řekla dále Leyenová.