Paříž láká Prahu na svůj program jádra

Při návštěvě Prahy minulý týden to během setkání s novináři řekl Philippe Crouzet, vysoký představitel Francie pro ja­dernou energii. „Pro české i francouzské dodavatelské řetězce by vznikla možnost účasti na dvou programech (výstavby reaktorů), nejen na jednom. Pro české řetězce je to velká příležitost,“ prohlásil Crouzet.

Narážel přitom na plán prezidenta Emmanuela Macrona vybudovat v příštích desetiletích ve Francii až 14 nových reaktorů, stejně jako na záměry Česka stavět nové reaktory v Dukovanech i Temelíně.

Pro jadernou elektrárnu Dukovany by se podle Crouzeta hodil zmenšený evropský tlakovodní reaktor (EPR) o výkonu 1200 megawattů.

Od českých partnerů se dozvěděl, že vyhlášení tendru na Dukovany se blíží – podle něj k němu dojde během několika týdnů, nebo dokonce i dnů.

Francouzi nabízený výkon 1200 megawattů je podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové vyhovující.

„Pro Dukovany platí, že při souběžném provozu se čtyřmi dosavadními reaktory lze pátý postavit maximálně o výkonu 1200 megawattů. U Temelína toto omezení není,“ řekla Právu Drábová.

EPR patří ke třetí generaci zařízení na výrobu jaderné energie. Vyvinuly ho francouzské firmy Areva a EDF ve spolupráci s německým Siemensem. Pro Česko, stejně jako pro Francii, by se měla použít vylepšená verze původního návrhu, známá jako EPR-2.

Pro Temelín by se podle Crouzeta hodila standardní verze EPR-2 o výkonu 1600 MW. Stejné reaktory budou použity při výstavbě elektráren v Normandii, severní Francii a v okolí Lyonu. V každé z těchto tří elektráren budou podle Crouzeta dva reaktory. Jejich výstavba má začít za dva roky, první z nich by měl být uveden do provozu v roce 2035.

Francouzský představitel upozornil i na politický přesah výstavby EPR. Je to podle něj „velká příležitost k posílení strategické autonomie Evropy“, což je i téma nynějšího francouzského předsednictví v EU. „Evropa musí udělat pokrok na tomto poli,“ podtrhl Crouzet.

Výstavba šesti EPR-2 ve Francii je podle něj jistá. O dalších osmi, které Macron zmínil, se bude ještě rozhodovat. Svou roli sehraje i to, zda a v jaké míře se Francie rozhodne prodloužit životnost stávajících reaktorů.

Francie již staví EPR ve Flammanville, kde se potýká s velkými zpožděními a pětinásobným nárůstem nákladů oproti plánu. Crouzet to odůvodňoval tím, že to bylo poprvé, co se EPR stavěl, a že při výstavbě takového „prototypu“ podobné problémy vznikají. Odvolal se přitom na USA, kde podle něj musela být výstavba dvou reaktorů zcela zastavena.

Dotkl se i výstavby malých modulárních reaktorů o výkonu pár set megawattů. Upozornil, že u těchto zařízení se neočekává zapojení do běžné elektrické sítě. Mají se používat spíše v oblastech, kde by bylo drahé budovat napojení na síť nebo kde by to šlo jen stěží, jako na ostrovech. Připomněl, že s těmito zařízeními ještě nejsou žádné zkušenosti, takže jen na jejich posouzení bude ještě třeba sedm až deset let, a navíc jejich cena „není ještě stabilizovaná“.

Výstavba nových zařízení na výrobu jaderné energie je podle Crouzeta nutná zejména kvůli nástupu elektroaut. Bez výstavby dostatečného množství reaktorů by prý nabídka elektřiny ve Francii mohla zaostávat za poptávkou až o 30 procent.