Článek
To, co z prezidentských voleb dělá drama, jsou takzvané „swing states“, tedy státy, v nichž se může jazýček vah vychýlit ve prospěch té či oné strany. A právě ty rozhodnou o konečném výsledku, a kandidáti tam proto v závěru kampaně napínali většinu svých sil. V letošních volbách se počet těchto „swing states“ podle různých odhadů pohybuje mezi osmi až patnácti.
I letos se svádí lítý boj o Floridu s vysokým počtem 29 volitelů, která rozhodla několik posledních voleb. Pro Trumpa je zisk tohoto státu nutností, pokud by tu neuspěl, musel by vyhrát prakticky ve všech dalších nerozhodnutých státech. Zatím to ve státě s nejvyšším věkovým průměrem v rámci USA a s početnou hispánskou menšinou vypadá na těsný souboj – Clintonová má podle průměru posledních průzkumů náskok jedno procento, což je v rámci statistické chyby.
Nelze tak vyloučit, že podobně jako v případě dramatického střetu George Bushe ml. a Ala Gorea z roku 2000 bude nakonec rozhodovat soud. Hispánskou menšinu nejen na Floridě si republikán popudil ostrými výroky na adresu přistěhovalců z Latinské Ameriky.
Z předběžného hlasování, jež americké zákony umožňují, se přitom zdá, že tato skupina přijde k volbám ve větší míře než dříve. Trumpa naopak může hřát to, že se výrazně zvýšil i počet registrovaných republikánských voličů, kteří v předstihu hlasovali korespondenčně.
Černošských voličů zatím přišlo méně
Příznačné pro letošní netypické volby je, že k nerozhodnutým státům se podle průzkumů řadí například i Pensylvánie, jež podle vítězů posledních voleb vypadá na pevnost demokratů. Stát však částečně zasahuje do tzv. „zrezivělého pásma“ – oblastí s kdysi silným průmyslem, jež zažívají hospodářský útlum.
Hlasy chudších bílých voličů bez univerzitního vzdělání tu hrají velkou roli a právě tuhle skupinu voličů dokázal Trump vyburcovat nejvíc. Favoritkou tu sice zůstává Clintonová, ale náskok 2,4 procenta, jež jí přisuzuje průměr posledních průzkumů, však znamená, že Trump tu není zcela bez šance. Pokud by se mu důležitý stát s 20 voliteli podařilo získat, jeho celková pozice by se rázem výrazně zlepšila.
Specifické postavení má mezi nerozhodnutými státy Ohio. Od roku 1964 totiž platí, že ten, kdo tu zvítězí, zasedne nakonec v Bílém domě. Zisk států s 18 voliteli také figuruje v prakticky každé variantě, která by mohla Trumpa dovést až do prezidentského křesla.
Data z předběžného hlasování zatím dávají lepší vyhlídky republikánům – k volbám se zaregistrovalo víc lidí v republikánských oblastech. Trumpovi nahrává i to, že demokratům nakloněnější černošští voliči v Ohiu tvoří menší část obyvatelstva, a navíc se podle všeho k volbám nechystají tak hojně jako při kandidatuře Baracka Obamy. Magnát je s náskokem necelých tří procent z průměru posledních průzkumů favoritem, ale výhru jistou nemá.
Trump sází na bělochy z „rezavého pásma”
Překvapivě otevřený se zdá být i výsledek v Michiganu. Ten má s počtem 16 volitelů značný potenciál. Ještě před měsícem to tak nevypadalo, Clintonové předpovídali vedení o více než 10 procent.
Trump však dokázal v posledních týdnech její náskok výrazně stáhnout a podle posledního průměru průzkumů už demokratka vedla jen o 4,7 procenta. I tady Trump sází zejména na bělošské voliče ze „zrezivělého pásma“ a podle všeho boduje zejména mimo Detroit, největší město státu. V Michiganu přesto není favoritem, magnátovo případné vítězství by bylo určitě jednou ze senzací voleb.
Na vítězství aspiruje spíše v Severní Karolíně, kde to ke zvolení nutně potřebuje. V předstihu tu zatím hlasovalo o více než 90 tisíc republikánů víc než v minulých volbách a i tady to vypadá, že černošských voličů přijde méně než dřív. „Pokud bude hlas Afroameričanů v Severní Karolíně silný, pak tyto volby rozhodne,“ burcoval tu minulý týden Obama na podporu demokratů.
Že to bez státu s 15 voliteli půjde těžko, ví i Trumpův tým. „Naše cesta k vítězství vede přes Floridu, Severní Karolínu, Ohio a Iowu. Na sto procent věříme, že ve všech vyhrajeme. A pak budeme v lepší pozici, abychom vyhráli v nějakém z dalších nerozhodnutých států,“ nastínil krkolomnou, ale možnou cestu k vítězství David Bossie, jeden z šéfů magnátovy kampaně.
