Papež dorazil do Mongolska. A poslal pozdrav prezidentovi Číny

„Je to země s malým počtem obyvatel, ale velkou a obdivuhodnou kulturou,“ charakterizoval podle agentury Reuters papež František Mongolsko na palubě letadla směřujícího do mongolské metropole Ulánbátaru.

Stroj přistál v metropoli asijské země v pátek ráno místního času.

Jde o historicky první papežskou návštěvu ve státě, kde katolickou víru vyznává jen asi 1500 osob (většina z více než třímilionové mongolské populace jsou buddhisté). I proto bylo po papežově příjezdu v ulicích Ulánbátaru podle Reuters vidět jen málo známek, že přijíždí mimořádná návštěva.

Vrcholem papežova pobytu v Mongolsku by měla být nedělní mše pod širým nebem.

Vatikánská média připomínají, že papežovy zahraniční cesty tradičně směřují do míst, kde jsou katolické komunity málo početné a ve stínu jiných náboženství. Mongolská cesta, v pořadí Františkova 43. zahraniční mise, ale má vedle toho zřejmě i další cíl, a sice vyslat signál do Pekingu. Ten má v Mongolsku historicky silný vliv.

Jak v rozhovoru pro list Vatican News před Františkovým odletem do Ulánbátaru uvedl kardinál Pietro Parolin, vatikánský sekretář a jedna z nejvlivnějších osobností katolické církve, Čína leží „v srdci Svatého otce“. A papež má podle něj „velký zájem o budoucí cestu do této vznešené země (…) s cílem povzbudit víru i jednotu“.

Kardinálova slova o „jednotě“ narážejí na existenci de facto dvou katolických církví v Čínské lidové republice: té oficiální, kterou uznávají vládnoucí komunisté, a perzekuované církve podzemní.

V roce 2018 papež uzavřel s čínskou vládou smlouvu upravující mj. jmenování biskupů v čínských diecézích. Ujednání bylo od té doby dvakrát prodlouženo. Vatikán si od smlouvy sliboval, že umožní ukončit rozdělení mezi oficiální a podzemní církví, to se však nestalo a perzekuce proti „neoficiálním“ katolíkům v Číně pokračují.

Kritici upozorňují, že komunistická Čína smlouvou získala mnohem víc než Vatikán, pro nějž je stávající ujednání nevýhodné.

Papež při cestě do Mongolska v noci přelétal přes čínský vzdušný prostor, což mu poskytlo příležitost poslat pozdrav prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Vatikánský protokol vyžaduje, aby podobný pozdrav papež poslal vždy, když jeho letadlo přelétá nad cizí zemí.

Ve zdravici se mimo jiné praví: „Ujišťuji vás o svých modlitbách za blaho národa a svolávám na vás všechna božská požehnání jednoty a míru.“

Vztahy mezi nesvobodnými režimy a Vatikánem jsou složité a Svatý stolec za ně občas čelí kritice. Před několika dny ve světle ruské agrese na Ukrajině vzbudilo pozdvižení Františkovo videoposelství ke shromáždění mladých katolíků v ruském Petrohradě. Papež se na ruskou katolickou mládež mj. obrátil jako na „dědice velkého Ruska, Petra Velikého a Kateřiny Veliké, vzdělané ruské říše“.

Vatikán však posléze odmítl, že by papež chtěl podpořit imperialistický (ruský) postoj či podporovat konkrétního politika. Válku na Ukrajině papež v minulosti mnohokrát odsoudil.