Hlavní obsah

Papež Benedikt XVI. slavnostně požehnal Městu a světu

VATIKÁN

Papež Benedikt XVI. v neděli v poledne zahájil tradiční velikonoční mši zakončenou požehnáním Urbi et orbi (Městu a světu). Velikonoční neděle je jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků. Milióny věřících si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Článek

Nejvyšší představitel římskokatolické církve přišel na Svatopetrské náměstí pokryté žlutými a bílými květy, barvami Vatikánu, v čele procesí kardinálů a biskupů.

"Myslím na lidi na Madagaskaru, v Latinské Americe, na lidi sužované hladem, nevyléčitelnými nemocemi, terorismem, únosy, tisíci tvářemi násilí, které je někdy ospravedlňováno náboženstvím," řekl.

Politování vyjádřil nad tím, že z "Iráku, krvácejícího pokračujícími masakry, nepřichází nic pozitivního, zatímco exodus civilního obyvatelstva pokračuje". Naopak připomněl, ře "známky naděje svítají v dialogu mezi Izraelem a Palestinou," podotkl Benedikt XVI.

Noční vigílie

V noci na neděli sloužil papež velikonoční vigílii ve vatikánské bazilice svatého Petra. Obřad zapalování ohně má vzkříšení připomenout.

Při mši papež řekl, že se křesťané nemusí bát ďábla či smrti, protože láska je silnější. Papež během obřadu vstoupil do neosvětleného a tichého chrámu s bílou svící, která má symbolizovat Krista. Světlo od něj poté zažehli všichni věřící se svými svíčkami.

"Ve zmrtvýchvstání Ježíše se láska ukázala být silnější než smrt, silnější než ďábel," řekl téměř osmdesátiletý papež.

Svátek Velikonoc si připomínají všichni křesťané, letos se dokonce sešel i s termínem pravoslavných Velikonoc. Tato církev se řídí při výpočtu starým juliánským kalendářem a nikoliv gregoriánským.

Na tom, že se Velikonoce slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku, se shodl koncil ještě nerozdělené církve v roce 325. Termín svátků proto kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Související témata:

Výběr článků

Načítám