Článek
Kurája naléhal na Radu bezpečnosti OSN a země znepokojené bezpečnostní situací na Blízkém východě, aby vyvinuly úsilí a zabránily Arielu Šaronovi ohrozit Arafatův život. "Každý případný šílený akt může region dovést jedině do propasti a vyvolá definitivní krach mírového úsilí", uvádí se v Kurájově prohlášení. Kurája se obává, že Šaronova hrozba je míněna vážně. Čerpá z informací palestinského ministra Šubakiho. Podle něj má Šaronův výrok otestoval sílu reakcí pro případ uskutečnění plánu.
Šaronovo prohlášení kritizují i USA, které odsouhlasily útoky proti špičkám militantního Hamásu. Bushova poradkyně Condoleezza Riceová v telefonickém rozhovoru se šéfem Šaronova kabinetu Dovem Weisglassem varovala, že Washington je proti jakémukoliv útoku na Arafata. Již předtím reagoval podobně ministr zahraničí USA Colin Powell. "Prezident dal jasně najevo, že se postaví proti jakémukoliv útoku proti Jásiru Arafatovi" a je pevně přesvědčen, že má dostatečnou záruku premiéra Šarona, že k takovému útoku nedojde, řekl Powell.
Tvrdý postoj Ruska
Ruské ministerstvo zahraničních věcí v sobotu ostře odsoudilo výroky izraelského premiéra Ariela Šarona. "Jje nepřijatelné, aby byly adresovány takovéto hrozby legálně zvolenému nejvyššímu představiteli palestinské autonomie, jehož v této funkci uznává celý svět," prohlásil v Moskvě mluvčí ministerstva zahraničních věcí Alexandr Jakovenko.
Vyzýváme izraelské vedení, aby respektovalo mezinárodní právní normy a neprodleně zahájilo dialog s vedením palestinské autonomie o řešení situace na základě cestovního plánu, který byl vypracován prostřednictvím mezinárodních zprostředkovatelů Ruska, USA, Evropské unie a OSN," uvedl dále ruský mluvčí.
Palestinský předák bere izraelskou hrozbu vážně. Zůstává klidný a připravuje se na možnost, že by byl zabit, prohlásil podle agentury AP Arafatův důvěrník Ahmad Tibí. Dvěma tisícovkách svým příznivců Arafat v sobotu řekl, že "Šaron a jeho banda s námi neotřesou Není to poprvé, co mi Šaron vyhrožuje, ale já se bojím jen Alláha".
Izrael nechce modré přílby v Gaze
Izrael pokračuje v realizaci vlastním plánu na řešení situace na Blízkém východě, jehož součástí je stavba bezpečnostní zdi. Plánuje stažení z pásma Gazy, ale míní anektovat některé židovské osady na okupovaném západním břehu Jordánu. Kvůli tomu plán odmítají Palestinci.
Izraelská vláda nebude souhlasit s vysláním sil OSN do pásma Gazy po vyklizení tamních židovských osad. Uvedl to list Haarec s odvoláním na jednoho z izraelských diplomatů v OSN. "Nemyslíme si, že vyslání mezinárodních jednotek je dobrá myšlenka. Vycházíme přitom z předchozích zkušeností. Mohli bychom ale zvážit pomoc spřátelených států, například Spojených států," uvedl diplomat, který reagoval na nedávné vyjádření zvláštního zmocněnce generálního tajemníka OSN pro Blízký východ Terjeho Roeda-Larsena ohledně nezbytnosti "mezinárodních bezpečnostních opatření" v pásmu Gazy v zájmu zabránění možnému chaosu a anarchii po odchodu židovských osadníků.
Pro vyslání mezinárodních sil se opakovaně vyslovili někteří palestinští činitelé.
Zabiti tři členové Brigád mučedníků od Al-Aksá
Tři příslušníky palestinských Brigád mučedníků od Al-Aksá v sobotu zabili izraelští vojáci při přestřelce v Džanínu na západním břehu Jordánu. Izraelci pronásledovali auto, ve kterém jeli a střelbou je zničili. Smrt všech tři mužů, mezi nimiž byl i byl místní šéf brigád v Džanínu. Zdroje z nemocnice potvrdily smrt všech tří mužů. Izraelská střelba ale také zasáhla palestinského fotografa pracujícího pro mezinárodní tiskovou agenturu. Ten utrpěl vážné zranění.
