„Otevřeli dveře a teď se s tím vyrovnávají.“ Americký deník cupuje německou migrační politiku

„Německo otevřelo dveře migrantům. Teď se s tím snaží vyrovnat,“ nadepsal WSJ svůj obsáhlý článek z konce prosince. List konstatuje, že Německo je už dlouho vůči migrantům jednou z nejvstřícnějších zemí na světě.

Mnoho západních států podle deníku přehodnocuje svou imigrační politiku, přestože se potýkají s dopady nízké porodnosti a stárnutím populace. Zvolený americký prezident Donald Trump učinil z omezení přistěhovalectví a masových deportací ústřední téma své volební kampaně.

Země včetně Kanady, Švédska, Dánska a Nizozemska zpřísnily kontroly s odvoláním na náklady, bezpečnost a tlak veřejnosti. V Rakousku vyhrála v září všeobecné volby protiimigrační strana Svobodných (FPÖ), v říjnu pak Polsko oznámilo, že zpřísní vstup žadatelům o azyl a vízovou politiku, píše WSJ.

V této souvislosti deník připomněl nedávný výrok amerického miliardáře a nejbohatšího člověka planety Elona Muska, podle nějž „může Německo zachránit pouze protiimigrační strana AfD (opoziční protiimigrační Alternativa pro Německo)“.

WSJ píše, že od roku 2015, kdy propukla uprchlická krize a do Evropy proudily statisíce lidí, přijala Spolková republika 2,4 milionu žadatelů o azyl. „To je dvojnásobek počtu obyvatel Mnichova,“ uvádí deník.

A přidává další čísla: Více než 60 procent lidí v SRN, kteří jsou závislí na sociálních dávkách, se narodilo v zahraničí nebo jsou druhou generací migrantů. Podle policejních statistik spáchali cizinci, kteří tvoří 15 procent populace, v roce 2023 na 41 procent všech trestných činů, což je nárůst oproti 28,7 procenta v roce 2014, pokračuje WSJ.

Příliv migrantů se podle amerického listu ukázal i jako velká výzva pro německé školství. V této souvislosti deník cituje Alexandera Dorsta, ředitele školy v durynském Erfurtu, která má 35 procent žáků, pro něž není němčina rodným jazykem.

„Politici často říkají: ‚Posaďte je tam a bude to v pořádku.‘ Tak tomu ale není. Nemůžete posadit dítě, které neumí mluvit (německy), vedle někoho, kdo umí, a doufat, že to nějak dožene. Pro takového kluka je to peklo,“ zdůraznil Dorst.

WSJ dále píše, že v USA žadatelé o azyl obvykle nedostávají od státu žádné peníze, ale mohou rychle pracovat. V Německu je situace jiná. Zde mohou pracovat, až když jsou oficiálně uznáni za azylanty, což může trvat měsíce nebo dokonce roky.

Místo toho mají nárok na dávky, které mohou činit stovky nebo tisíce eur měsíčně. Jen loni to spolkový rozpočet vyšlo na 29,7 miliardy eur (750 mld. Kč) a další náklady nesou jednotlivé spolkové země, pokračuje deník.

Většina ekonomů se nicméně podle WSJ shoduje, že německá ekonomika, která od roku 2019 stagnuje, přistěhovalce zoufale potřebuje. Německo bylo mezi prvními zeměmi v Evropě, které v 70. letech zažily kolaps porodnosti. Dnes, kdy silné populační ročníky odcházejí do důchodu, ponese finanční břemeno jejich rostoucích nákladů na penze a zdravotní pojištění méně pracujících.

Podle ředitele erfurtské školy Dorsta může integrace fungovat pouze tehdy, jestliže počet cizinců „nepřesáhne kritické množství“. Při takovém množství žáků z přistěhovalecké komunity se mnozí shlukují podle zemí, z nichž přišli, což - jak dodal - vede k vytváření gangů a k fyzickým konfrontacím.

Imigrace byla jedním z témat, kvůli němuž se v listopadu rozpadla vládní koalice v Berlíně, připomíná WSJ. Středopravá CDU (opoziční křesťanská demokracie) je velkým favoritem na vítězství v předčasných únorových volbách, zatímco AfD je v průzkumech na druhém místě.

Průzkumy podle WSJ současně ukazují, že přistěhovalectví je i hlavním tématem pro voliče. Obavy z migrace pravděpodobně nabudou na naléhavosti poté, co byl 50letý saúdský migrant zadržen pro podezření, že 20. prosince najel autem do vánočního trhu ve východním Německu, zabil pět lidí a zanechal více než 200 zraněných, píše americký list.