Článek
"Neznamená to, že tato zvířata a rostliny v roce 2050 opravdu zaniknou. Lze ale říci, že bude ubývat jedinců a že mnohé druhy budou na cestě k zániku," uvedl ve studii o 1103 druzích šéf týmu biolog Chris Thomas.
Tým počítačově modeloval vývoj rostlin a zvířat do roku 2050 v pěti druhově bohatých ekosystémech - Mexiku, Jihoafrické republice, Austrálii, Brazílii a Evropě. Vycházel ze tří scénářů oteplení a kromě teplot kalkuloval i stoupající množství oxidu uhličitého v atmosféře.
Střízlivý odhad oteplení, k němuž dospělo OSN, uvádí k roku 2100 zvýšení teplot na Zemi o 1,4 až 5,8 stupně Celsia. V případě mírného zvýšení teplot o 1,8 stupně Celsia se mnoho druhů přesunulo do chladnějších oblastí a zaniklo devět až 31 procent z vybraných organismů. Ve druhém případě, tedy oteplení o dva stupně, počet vyhynulých druhů stoupl na 15-37 procent.
Stačí více než dva stupně Celsia
Vzestup teplot o víc než dva stupně by už ohrozil pětinu až polovinu druhů těchto pěti oblastí. V přepočtu na celosvětových asi 14 miliónů zvířecích a rostlinných druhů to znamená hrozbu zániku pro milión z nich.
Perspektivy přežití však mohou být ještě horší, jestli se oteplování nepodaří zastavit nebo alespoň zbrzdit. Ačkoliv podobně chmurná varování se objevují stále častěji, kromě velmi dílčích kroků a naopak ambiciózních prohlášení svět na existující hrozby dosud účinně nereagoval s nejčastějším odůvodnění, že by to ohrozilo růst ekonomiky, a tím životní úroveň lidí. Právě hledáním účinných opatření bez ohledu na hospodářské, sociální a politické důsledky se zabývala v těchto dnech vědecká konference v britské Cambridge.
Sami účastníci připustili, že jejich doporučení mohou být považována za nereálná až "velmi šílená", ale trvali na jejich oprávněnosti a na tom, že je třeba je zvážit. "Propásli jsme totiž vhodný moment k ovlivnění klimatu, a ztrácíme další drahocenný čas," poznamenal John Schellnhuber z britského Tyndallova střediska