Článek
OSN vychází ze zprávy organizace Human Right Watch, která rovněž obviňuje Súdán, že porušuje slib, že bude držet milice na uzdě: "V řadě vesnic a malých městech milice a vládní jednotky pokračují v obvyklém napadání a znásilňování žen a dívek, jakmile ty opustí město nebo (uprchlické) tábory. Zejména v jižní části Dárfúru jsou civilisté obětí společných nájezdů milic a vládních vojsk."
Súdánský velvyslanec v Británii Hassan Abdin odmítl obvinění Human Rights Watch, že by milice Džandžauí byly součástí bezpečnostních sil nasazených v Dárfúru: "Řeči, že vláda jedná ve spolupráci s milicemi Džandžauí nejsou pravdivé". Abdin uvedl, že Súdán zavřel sto členů milice. Nasazení vrtulníků vystvětluje Súdán snahou posílit bezpečnost v oblasti.
Krize v Dárfúru si vyžádala podle vlády maximálně 5000 obětí, z toho 486 policistů, nikoli tedy 50 tisíc mrtvých, jak plyne z šetření humanitárních organizací OSN.
Human Rights Watch však není jediná, kdo tvrdí podobné věci: "V nemocnici jsme mluvili s lidmi, kteří nám sdělili, že byli posláni zpátky do svých vesnic a tam na ně stříleli nájezdníci z s Džandžauí," uvedl v Ženevě mluvčí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Peter Kessler.
Chartúm brzdí pomoc uprchlíkům
Súdánskou vládu kritizovala také kancelář OSN, neboť navzdory slibům brání humanitárním pracovníkům brání v práci. Chartúm jim klade tolik překážek, že situace je ještě horší než minulý týden. Lety s potravinou pomocí v rámci akce World Food Programme byly neočekávaně přerušeny. A další organice poskytující pomoc uvádějí, že vláda pomoc zadržuje. Dokonce není možná najít ani místní pracovníky, kteří by ji pomáhali distribuovat. Mají strach o svou bezpečnost, neboť jim představitelé režimu vyhrožují.
Súdánská vláda se přitom minulý týden dohodla s OSN na řešení krize v Dárfúru, kde měly být zřízeny bezpečné oblasti kolem vybraných měst a vesnic.
Rada bezpečnosti OSN schválila 30. července rezoluci, v níž dává súdánské vládě 30 dnů na to, aby odzbrojila arabské milice Džandžauí, které v Dárfúru útočí na nearabské, především černošské obyvatelstvo. Svůj požadavek podpořila hrozbou politických a ekonomických sankcí.
To ovšem představitelé Súdánu armády označili ze vyhlášení války zemi.
