Článek
Přibližně sedm miliónů oprávněných voličů má příležitost hlasovat v 6129 volebních místnostech, několik desítek dalších je v zahraničí. V předstihu svůj hlas během pěti dnů odevzdala již více než třetina voličů. Lukašenkovi tři soupeři, mezi nimiž je i občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová, nemají podle průzkumů nemají valné šance favorita voleb ohrozit.
Demokratická opozice se na společném uchazeči nedokázala domluvit, výzvy k odstoupení z voleb Karatkevičová, těšící se podpoře části odpůrců režimu, nevyslyšela, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za „poslední diktaturu Evropy”, Západ často kritizuje za porušování lidských práv.
EU se snaží vztahy zlepšit
Evropská unie nicméně v reakci na propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v ukrajinské krizi uvažuje o pozastavení sankcí proti Minsku, rozhodnutí má ale padnout až po volbách, nedojde-li k zásahu proti opozici.
Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem
O sobotním večeru prošlo centrem Minsku více než 1500 demonstrantů. Požadovali Lukašenkovo odstoupení a svobodné volby bez falšování. Sám Lukašenko dal najevo, že očekává silný mandát od voličů, kteří jej „vždy podpořili 80 procenty hlasů”, a tak si každý partner byl vědom, že za běloruským prezidentem „stojí celý národ”.
Volby sleduje asi 900 pozorovatelů ze zahraničí, přibližně po polovině z Evropy a z postsovětského Společenství nezávislých států, jakož i 940 akreditovaných zahraničních novinářů. Hlasování skončí v 19:00 SELČ. Následovat mají odhady výsledků a v noci na pondělí i předběžné výsledky. Podmínkou platnosti voleb je účast více než poloviny z oprávněných voličů, ke zvolení hlavy státu je zapotřebí více než polovina z odevzdaných hlasů.