Rusko den před začátkem odložilo jednání s USA

„Rusko jednostranně odložilo schůzku a uvedlo, že nabídne nové termíny,“ sdělilo americké velvyslanectví v Rusku deníku Kommersant. Během jednání obě strany plánovaly projednat vzájemné nároky v rámci dvoustranné dohody, ale především otázku obnovení kontrol na místě.

Když se deník obrátil na ruské ministerstvo zahraničí, resort odložení jednání potvrdil s tím, že „událost je odložena na pozdější datum“. Proč jednání ztroskotalo a na kdy má být posunut náhradní termín, ministerstvo nesdělilo.

K rozhovorům v Káhiře se mnozí pozorovatelé upínali a viděli v nich naději. Smlouva START, kterou v Praze v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medvěděv, omezuje počet jaderných hlavic i jejich nosičů. Pro Američany je ale nyní nejdůležitější otázka inspekcí. Smlouva stanoví pravidelné vzájemné inspekce na mezikontinentálních základnách balistických raket, strategických ponorkových základnách a strategických leteckých základnách, jakož i na místech nakládky, skladování, oprav a zkušebních míst. Od roku 2011 do roku 2020 strany provedly 328 takových kontrol. Od roku 2020 se po vzájemné dohodě nekonají kvůli epidemii koronaviru.

Ruská federace od srpna zcela odmítá spolupracovat na inspekcích podle smlouvy START.

Od té doby Spojené státy opakovaně vyjádřily své přání obnovit vzájemné kontroly: Washington má mimo jiné zájem o kontrolu nejnovějších ruských zbraňových systémů spadajících pod smlouvu START. Rusko zase dalo jasně najevo, že je připraveno o této otázce diskutovat, ale pouze v případě, že budou odstraněny jeho obavy.

Moskva vznáší vůči Washingtonu v rámci smlouvy START požadavky. Tvrdí, že počet strategických útočných zbraní deklarovaných Spojenými státy nebere v úvahu 41 těžkých bombardérů B-52H, které byly prohlášeny za přestavěné americkou stranou, a počítaly se s nimi jaderné hlavice, 56 odpalovacích zařízení Trident II SLBM a čtyři odpalovací zařízení mezikontinentálních balistických raket určených k výcviku. Ministerstvo pochybovalo, že tyto jednotky byly skutečně americkou stranou „znehodnoceny pro použití jaderných zbraní“.

Zdálo se, že obě strany už dokonce dosáhly během rok trvajících konzultací vzájemně přijatelných řešení.

V listopadu se v Ankaře setkal ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin. Na této schůzce Američané Rusy varovali před následky, které by nastaly v případě, že by se Moskva rozhodla použít jaderné zbraně. Kreml po těchto rozhovorech sdělil, že Rusko je otevřené dalším jednáním s USA na vysoké úrovni.