Článek
Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
Předběžné výsledky ukázaly, že Van der Bellen získal 54,6 procenta hlasů, zatímco druhý Rosenkranz obdržel 19,1 procenta hlasů. Na třetím místě se podle předběžných výsledků se ziskem 8,4 procenta hlasů umístil 48letý advokát Tassilo Wallentin těsně následovaný 35letým šéfem Strany piva a hudebníkem Dominikem Wlaznym.
Předběžné výsledky nezahrnují hlasy z korespondenčního hlasování, které se začnou sčítat až v pondělí. Tuto možnost hlasování podle odhadů mohlo využít více než 800 000 voličů. Na prvním a druhém místě nicméně tyto hlasy již nic nezmění. Podle prognóz by se započtením hlasů z korespondenčního hlasování mohl Van der Bellenův zisk činit zhruba 56 procent.
Van der Bellen ve videu zveřejněném po oznámení prognóz poděkoval všem voličům, kteří jej podpořili. „Budu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí pracovat pro všechny Rakušanky a Rakušany a všechny, kteří v Rakousku žijí,“ řekl prezident. Jeho rival Rosenkranz uvedl, že je se svým výsledkem „velmi spokojený“. Předseda Strany piva Wlazny slíbil, že za každý procentní bod, který získal, v neděli vypije jedno pivo.
Van der Bellen si jde pro druhý mandát
Van der Bellenovi už pogratulovala k vítězství mimo jiné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či švýcarský prezident Ignazio Cassis.
Gratulaci zaslal také český prezident Miloš Zeman. Van der Bellenovo znovuzvolení označil za důkaz jeho skvělé reprezentace země a důvěry ze strany Rakušanů. Dodal, že by rakouského prezidenta ještě během svého mandátu rád přivítal na Pražském hradě.
„Mnoho energie“ do příštích šesti let v úřadu popřála rakouskému prezidentovi také slovenská hlava státu Zuzana Čaputová.
Van der Bellen, který stojí v čele Rakouska od ledna 2017, je dlouhodobě velmi populární. Ve volbách se o přízeň voličů ucházel mimo jiné heslem „Bezpečná volba v bouřlivých dobách“. Zemi v minulých letech provedl nejenom úskalími covidu-19, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Za necelých šest let v čele státu jmenoval pět různých vlád. Na rakouské politické scéně představuje Van der Bellen proimigrační a proevropský hlas. Je silným stoupencem Evropské unie a evropského federalismu. Během evropské migrační krize zastával názor, že by Evropa měla přijmout uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí.
Kritikové mu vyčítají, že se příliš drží stranou v každodenní politice a že při posuzování různých událostí používá dvojí metr. Během afér, v nichž jsou zapletení lidovci, se prezident údajně chová zdrženlivěji než při skandálech politiků FPÖ. Van der Bellena s výjimkou FPÖ podporují všechny rakouské parlamentní strany.