Článek
Englanddová se objevila na řadě brutálních snímků. Na některých z nich drží na obojku nahého vězně, na jiných ukazuje s úsměvem a s cigaretou v ústech na genitálie dalšího zadrženého.
Hlavní vyšetřovatel skandálu z Abú Ghrajb, Paul Arthur, uvedl, že Englandová ve výpovědi učiněné v lednu - tedy tři měsíce před zveřejněním snímků - řekla, že s nápadem pořídit ponižující fotografie přišel její přímý nadřízený Charles Graner.
Příkaz z vyšších míst?
Obviněná tehdy údajně řekla, že se fotografovali s iráckými vězni, "když žertovali a bavili se při noční službě".
Na dotaz, proč podle něj američtí vojáci vězně ponižovali, Arthur odpověděl: "V zásadě to bylo prostě pro zábavu...a proto, aby se odreagovali."
Englandová již dříve uvedla, že jen plnila rozkazy. Údajně je vydali důstojníci zpravodajských služeb. Ti žádali vojenské policisty, aby "připravili" vězně pro následující výslechy. Americké ministerstvo obrany vše popřelo.
Vyšetřující důstojník po výslechu svědků rozhodne - pravděpodobně již dnes - o případném spuštění procesu před vojenským tribunálem.
Hrozí jí 38 let
Englandová, nyní těhotná, je obviněná mj. z napadání vězňů, z neuposlechnutí rozkazu a vytváření a vlastnění sexuálně explicitních fotografií. V případě odsouzení jí hrozí propuštění z armády a až 38 let vězení.
Její právníci uvedli, že se bezúspěšně snažili předvolat jako svědky i amerického viceprezidenta Richarda Cheneyho a ministra obrany Donalda Rumsfelda. Tvrdí totiž, že do všeho jsou zapletena nejvyšší místa v USA, včetně Pentagonu a Bílého domu.
Skandál kolem týrání iráckých vězňů pobouřil veřejnost v arabských zemích a oslabil snahu americké vlády prezidenta George W. Bushe stabilizovat Irák. Americký prezident byl dokonce nucen se za týrání vězňů omluvit. Vinu přičetl malé skupině vojáků.