Článek
Uvedl to v pondělí týdeník Der Spiegel na základě tajných dokumentů, které stanovují podmínky spolupráce obou tajných služeb. Spoluprací obou rozvědek se chce zabývat i zvláštní výbor německého Spolkového sněmu, který prověřuje činnost NSA na německém území.
Podle týdeníku podepsaly NSA a BND v roce 2002 smlouvu, která stanovuje podmínky jejich spolupráce. Ve smlouvě je uvedeno, že ani jedna z rozvědek nebude odposlouchávat občany ani firmy druhého smluvního státu. Zároveň však příloha ke smlouvě konstatuje, že pokud se bude špionážní činnost týkat teroristických aktivit, zákaz vzájemných odposlechů se ruší. Stejně tak stanovuje smlouva výjimku ze zákazu pro případ, že by NSA zachytila mimo Německo podezřelou komunikaci, jejíž "koncový bod" se nachází na německém území.
Dohoda obou tajných služeb o spolupráci rovněž předpokládá, že NSA a BND se budou o výsledcích svých odposlechů navzájem informovat. Der Spiegel uvedl, že s ohledem na výjimky ze zákazu vzájemné špionáže by se tak německá rozvědka mohla dostat k odposlechům německých občanů. Ústava přitom BND jasně zakazuje Němce sledovat. Tato rozvědka je zodpovědná za získávání a vyhodnocování informací ze zahraničí důležitých pro bezpečnost státu.
NSA měla v Německu 200 agentů
Der Spiegel také uvádí, že NSA měla v Německu nejméně 200 agentů s diplomatickým krytím. Informace, které v zemi získali, podle týdeníku pomohly i navádění amerických bezpilotních letounů k cíleným útokům na lidi podezřelé z organizování teroristických akcí.
Spoluprací NSA a BDN se chce zabývat i parlamentní výbor, který má prověřit činnost americké tajné služby v Německu. "Považuji za rozumné, abychom neztráceli čas a ihned po skončení parlamentních prázdnin se pokusili osvětlit roli našich tajných služeb," řekl dnes v reakci na informace Spiegelu předseda výboru Patrick Sensburg. Zároveň však varoval před přijímáním unáhlených závěrů předtím, než poslanci činnost BND detailně prověří.
Zvláštní výbor Spolkového sněmu vznikl v reakci na informace, které zveřejnil bývalý analytik NSA Edward Snowden. Z nich vyplývá, že americká tajná služba řadu let monitorovala komunikaci statisíců lidí po celém světě, mimo jiné i Němců. NSA se podle Snowdenových materiálů zaměřila i na vysoce postavené politiky, například kancléřku Angelu Merkelovou nebo jejího předchůdce Gerharda Schrödera.
Monitorování mobilního telefonu Merkelové nyní prověřuje i německá prokuratura. Má podezření, že šlo o nelegální špionáž. Vyšetřování vede proti neznámému pachateli.