Noční nálet na Bagdád si vyžádal 207 zraněných

Cílem masivního spojeneckého bombardování, jehož se účastnily stovky letadel v čele se stroji B-52H přilétajících z Anglie a při kterém bylo odpáleno tisíc řízených střel, byl prezidentský palác Saddáma Husajna. 

Irácký ministr informací Muhammad Saháf uvedl, že při nočním náletu bylo zraněno 207 civilistů, většinou žen a dětí. Od začátku ofenzívy bylo pole něj v Bagdádu zraněno už 250 lidí.

Nálety na iráckou metropoli byly obnoveny za úsvitu obnoveny. Centrem města otřásly dva silné výbuchy. Za denního světla následovala další exploze a po hodině tři výbuchy na jeho okraji, sdělila tisková agentura Reuters.

Úvodní čtvrteční nálet na velitelský bunkr v Bagdádu podle informací CIA zabil tři nejvyšší představitele režimu po Saddámu Husajnovi; jeho osud ale zůstává nadále nejasný.

Při náletu zahynul druhý muž režimu místopředseda Rady revolučního velení Izzat Ibráhíma, viceprezident Táhá Jasín Ramadána a Saddámův bratranec, generál Alí Hasan Madžíd, jemuž Kurdové říkají "Chemický Alí", protože velel iráckým oddílům, které v roce 1988 zaútočily na kurdská města plynem.

Spekuluje se také, že zabit nebo zraněn mohl být i Saddámův syn Udaj, který se dlouho nikde neobjevil. Osud Saddáma Husajna je nejasný, britský náčelník štábu admirál Michael Boyce však v noci na sobotu připustil, že diktátor mohl během čtvrtečního bombardování bunkru zahynout. "Pokud byl v bunkru a pokud seděl na správném, tedy svém obvyklém místě v okamžiku, kdy speciální protibetonová střela dopadla, pak byl pravděpodobně zabit."

Ve snaze přesvědčit svět o tom, že Saddám Husajn přežil těžké bombardování spojenecké koalice, irácká státní televize vysílá záběry vůdce, o nichž tvrdí, že zachycují Husajna při pátečním setkání s jeho synem Kusajem. Mluvčí Bílého domu Ari Fleischer nicméně prohlásil, že USA stále nemají žádné důkazy, zda Saddám a jeho synové přežili počáteční americký útok.

Američtí vojenští představitelé oznámili, že se její námořní pěchotě postupující pouští na jihu Iráku směrem na hlavní město Bagdád vzdal velitel 51. mechanizované divize irácké armády i její zástupce. Irácké zroje ovšem popírají, že by se vzdala celá osmitisícová divize.

Současně také spojenečtí vojáci obsadili dvě základny v poušti na západu země, ze kterých mohl být raketami Scud ohrožen Izrael.

Irácký ministr informací Muhammad Saháf ovšem popřel nejen tuto informaci, ale také skutečnost, že by se britské a americké jednotky zmocnily přístavního města Umm Kasr v jižním Iráku a obsadili poloostrov Fáo. Hovořil o tom, že spojenci utrpěli ztráty. Iráčané jim zničili několik tanků.

Také reportér britské BBC popírá, že by američtí vojáci zlomili odpor iráckých jednotek v přístavu Umm Kasr na jihu Iráku. Tvrzení, že město je pod plnou kontrolou spojeneckých jednotek, není přesné, řekl. Oblast kolem Umm Kasru byla v noci na dnešek terčem intenzivního bombardování.

Přitom Američané tvrdili, že už druhý den války přístav dobyli a vojáci v něm dokonce vztyčili vlajku USA. Stejně tak plukovník Steve Cox, velitel 40. britského přepadového oddílu, ohlásil v pátek dobytí poloostrova Fáo, které zajistilo koalici kontrolu nad terminály hlavních iráckých ropovodů.

Na jihu, kde jejich postup zastavil u jihoiráckého města Násirája odpor irácké armády. V bojích u města, kde zamýšlejí vybudovat strategický přechod přes řeku Eufrat, museli Američané nasadit USA rakety.

Zhruba 1000 tureckých vojáků překročilo v sobotu nad ránem turecko-iráckou hranici. Dalších 5000 jich čeká v příhraniční oblasti Turecka. Spojeným státům se tento krok příliš nezamlouvá. [celá zpráva]

Ministr obrany Donald Rumsfeld v Bílém domě řekl, že existují "jasné známky, že režim iráckého prezidenta Saddáma Husajna začíná ztrácet kontrolu nad svojí zemí" a že zmatek iráckého vedení se rozrůstá. "Začínají si uvědomovat, že jejich režim je historií," prohlásil Rumsfeld.

Zároveň zdůraznil, že cílem USA a spojenců není dobytí a kolonizace Iráku. Ten patří iráckému lidu a cílem USA je proto vytvoření takových podmínek, v nichž by si Iráčané mohli svobodně zvolit parlament a žít svobodně.

Rumsfeld vypočítal několik úkolů, které musí armády USA a spojenců v Iráku splnit. Především je to odstranit režim Saddáma Husajna a zničit zbraně hromadného ničení, zadržet teroristy, které Husajn na svém území hostí, a zabezpečit ropné vrty.

Rumsfeld uvedl, že si váží pomoci Británie a Austrálie, jejichž jednotky se zapojily do válečných operací. Poděkoval také za podporu "pětačtyřiceti zemí, které se spojily do koalice požadující odzbrojení Iráku".

Opakované raketové útoky ohrožují české a slovenské chemiky v Kuvajtu. Od zahájení války mířilo na prostor, v němž je jednotka umístěna, již šest raket.  Všechny střely však byly zlikvidovány americkým protiraketovým systémem Patriot. [celá zpráva]

V kuvajtské metropoli byly v pátek vyhlášeny a odvolány dva vzdušné poplachy. Krátce po nich bylo slyšet tři výbuchy, sdělila tisková agentura AFP.

Ve čtvrtek bylo na Kuvajt odpáleno deset iráckých raket. Tři z nich byly zasaženy protiraketovými střelami Patriot a dvě dopadly do moře, uvedla AFP s odvoláním na oficiální kuvajtské zdroje.

Koaliční jednotky přesto ztratily podle CNN 12 vojáků při noční nehodě vrtulníku. Dalších sedm mužů zahynulo v sobotu ráno při  srážce dvou britských protiponorkových vrtulníků Sea King.

Přestože spojenecké jednotky postupují vcelku rychle, několik ropných vrtů na jihu země již hoří od čtvrtečního večera. Informovali o tom americký i britský mluvčí. Nebyli však schopni vysvětlit důvod požárů. Může se jednat o požár čas od času vzniklý samovznícením plynu při těžbě, anebo o úmyslně zapálené vrty, jež mají sloužit k oslepení moderních spojeneckých zbraní pro noční vidění.

Americké tajné služby informovaly o pochybnostech, které panují v souvislosti se Saddámem Husajnem. Podle sdělení agentů není jisté, zda byl při prvním bombardování Bagdádu zraněn, či dokonce zabit.

Iráčané popřeli jejich zapálení, zapálili prý pouze ropu okolo měst, aby ztížili letadlům bombardování.