Článek
„Toto místní hnutí lidí, kteří přežili atomovou bombu z Hirošimy a Nagasaki, známé také jako Hibakuša, získává cenu míru za své úsilí o vytvoření světa bez jaderných zbraní a za to, že prostřednictvím svědectví prokázalo, že jaderné zbraně již nikdy nesmí být použity,“ stojí ve zdůvodnění ocenění.
Loni ocenění dostala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek. Letos Nobelův výbor vybíral z takřka 300 nominovaných. Byly mezi nimi politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také Mezinárodní soudní dvůr (ICJ).
Nobelovy ceny se předávají v pěti kategoriích
Na základě poslední vůle Alfreda Nobela se od počátku 20. století každý rok předává významné ocenění za přínos do jedné z pěti ustanovených kategorií: mír, fyzika, chemie, literatura a fyziologie a medicína. Laureáti získají kromě diplomu a vzácné medaile také peněžitý obnos, jenž jim má pomoci v práci bez nutnosti ohlížet se na finance.
Nobelova cena se uděluje od roku 1901 na počest švédského vědce Alfreda Nobela, který zemřel pět let předtím a v závěti odkázal své jmění do fondu, z něhož mělo být financováno bádání jednotlivých laureátů. Podle jedné verze tím chtěl slavný vynálezce dynamitu částečně odčinit škody, které jeho přelomový objev napáchal.
Laureáti si tak kromě medaile s Nobelovým portrétem a originálního diplomu odnesou finanční odměnu v hodnotě 10 milionů švédských korun (přibližně 27,5 milionu korun). Ocenění si mezi sebe mohou rozdělit až tři lidé, neuděluje se však posmrtně.
O tom, kdo prestižní mezinárodní cenu získá, informují jednotlivé komise zpravidla v říjnu. Slavnostní předání se však uskutečňuje vždy 10. prosince, v den úmrtí Alfreda Nobela. Většinu cen předává švédský král na ceremoniálu ve Stockholmu, cena za mír se předává v Oslu.
Česká republika má mezi oceněnými dva zástupce. V roce 1959 získal Nobelovu cenu za chemii Jaroslav Heyrovský a v roce 1984 Jaroslav Seifert za literaturu. Čtyři další nositelé Nobelovy ceny jsou českého původu.