Nezávislost vyhlásíme v řádu dnů, oznámil katalánský premiér

V minulých dnech se spekulovalo, že by Puigdemont mohl katalánskému parlamentu navrhnout vyhlášení nezávislosti na schůzi již během středy. Původně katalánští představitelé tvrdili, že takový krok učiní do 48 hodin od vyhlášení výsledků nedělního referenda. V něm bylo podle Barcelony odevzdáno zhruba 90 procent hlasů ve prospěch nezávislosti při účasti necelých 43 procent katalánských voličů.

Puigdemont také BBC řekl, že jeho vláda momentálně nijak nekomunikuje s Madridem. Světová média se tento týden shodují, že dialog je jedinou schůdnou cestou k řešení španělské politické krize. Obě strany však zatím takový dialog podmiňují požadavky, které jsou pro druhou stranu nepřijatelné.

Španělská vláda tento týden pohrozila, že v souladu s článkem 155 španělské ústavy by mohla pozastavit autonomii Katalánska. Katalánský lídr v rozhovoru s BBC uvedl, že pokus Madridu o převzetí kontroly nad autonomní oblastí na severovýchodě země by představoval „chybu, která by všechno změnila”.

Nejnovější Puigdemontovo prohlášení přišlo těsně před televizním vystoupením španělského krále Felipeho VI. Ten v úterý separatisty ostře kritizoval – katalánští lídři podle něj prokázali uspořádáním referenda nepřijatelnou neloajalitu, v regionu je podle něj třeba znovu nastolit řád. [celá zpráva]

Proti policejnímu násilí, při němž bylo zraněno na 900 lidí, v úterý v Katalánsku po celý den protestovaly stovky tisíc lidí. Jen v Barceloně vyšlo podle místní policie do ulic 700 tisíc lidí. Protestující blokovali dopravu a podle agentury AFP postavili v ulicích katalánské metropole na padesátku silničních zátaras.

Původně avizovaná generální stávka se nekonala, ale chod země byl i tak do velké míry paralyzován. V ranní a odpolední špičce vyrazila z dep jen čtvrtina souprav metra i vlaků.

Právě nepřiměřená brutalita španělských bezpečnostních složek podle Katalánců situaci dále zdramatizovala. Zranění utrpělo rovněž třiatřicet policistů. Zásah španělské policie kritizovali i mnozí poslanci, Evropská unie však dosud zaujímala stanovisko, že krize je interní záležitostí Španělska, do níž EU nepřísluší vstupovat.

Ačkoli mnozí evropští poslanci uznávají, že ústava dává za pravdu centrální španělské vládě, postup policie kritizují. S tím souhlasí i řada českých europoslanců, část z nich navíc odpovědnost za vyhrocení událostí přisoudila katalánské vládě.

Situace v Katalánsku se přesto dostane ve středu na půdu Evropského parlamentu. Jednání o Katalánsku europoslanci zařadili na svůj program mimořádně, dohodli se na tom v pondělí na úvod čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku.

Podle španělské ústavy je možné v zemi uspořádat referendum jen se souhlasem celostátního parlamentu, což se v případě katalánského plebiscitu nestalo. Madrid proto hlasování označil za nezákonné a pokusil se mu i s nasazením policie zabránit.