Článek
"Na osud vyhnanců nikdy nezapomeneme," řekl předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering. Pöttering, který stejně jako Steinbachová a Koch patří k německé vládní straně CDU kancléřky Angely Merkelové. V obecně laděném projevu zdůraznil, že o právo na domovinu je třeba se zasazovat kdekoli, ne jen u německých vyhnanců. Z nejrůznějších důvodů se toto právo mnohde ve světě neuplatňuje, dodal.
Steinbachová uvedla, že na počátku neštěstí vysídlenců byl hitlerovský nacismus. Za potlesku několika stovek účastníků setkání v berlínském kongresovém centru ICC ale kritizovala, že se "příliš často fakt děsivého nacistického panství v Evropě zneužíval jako nástroj k zastavení historických debat nebo dokonce k ospravedlňování masových vyhnání".
Poválečné vysídlení Němců Steinbachová spojila především s komunistickým panstvím na východě Evropy. Sovětský diktátor Stalin byl "patronem hrůzy", uvedla. Iniciativa k vyhnání ale podle ní spočívá v "rozhodnutí vyhánějících států". "Za vyhnání sudetských Němců Edvard Beneš prodal Stalinovi Československo," dodala.
Svaz vyhnanců, který sdružuje dvě desítky organizací vysídlenců ze zemí střední a východní Evropy, pořádal tradiční Den vlasti. Jeho součástí je i Sudetoněmecké krajanské sdružení lidí odsunutých z českých zemí.
Agitace před volbami?
Takzvané Benešovy dekrety označil jako nepřípustné mezi evropskými hodnotami hesenský premiér Koch. Podle něj stojí v cestě porozumění. Tohoto politika čekají v Hesensku na počátku příštího roku zemské volby. Potenciální voliče Koch zjevně mobilizoval už na jarním srazu sudetských Němců v Augsburgu, kde mluvil ve stejném duchu.
Steinbachová uvedla, že úkolem Německa je vybudovat v Berlíně chystané středisko, které má dokumentovat vysidlování Němců, ale i dalších národů ve 20. století. Vláda už na projekt vyčleňuje peníze v rozpočtech na letošní a příští rok.
V písemném poselství srazu kancléřka Merkelová ujistila, že vláda tento úkol naplní. Především Polsko a Česko, odkud byla vysídlena největší část Němců, se k projektu stavějí skepticky. Je už tradicí, že na Dni vlasti promlouvají německé politické špičky. V minulosti na srazu řečnil i exkancléř Gerhard Schröder nebo předloni Angela Merkelová ještě předtím, než se stala kancléřkou. Loni prezident Horst Köhler především zdůraznil vinu nacistického režimu na pozdějším vysídlování Němců. Jeho účast na setkání výslovně kritizoval polský premiér Jaroslaw Kaczyński.
Ve Štrasburku neuspěli
Již v roce 2005 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odmítl přijmout stížnost 90 sudetských Němců na konfiskaci svého majetku nebo majetku svých předků na základě Benešových dekretů.
Dekrety vyvolávají vášně i na Slovensku. Předseda Strany maďarské koalice (SMK) Pál Csáky chce v září předložit do slovenského parlamentu návrh na odškodnění Maďarů, na které se v poválečném Československu vztahovaly dekrety. Podle deníku Magyar Nemzet by mělo jít o morální a finační odškodnění Maďarů, kteří byli na základě dekretů deportováni do českého pohraničí.
