Článek
Pane velvyslanče, v poslední době se na Německo snáší kritika za postoj vlády kancléře Olafa Scholze vůči Rusku a někteří spojenci – Polsko i pobaltské země – nepokrytě zpochybňují spolehlivost Berlína. Co byste jim namítl?
Postoj spolkové vlády je jasný, předvídatelný a spolehlivý. Každý den pracujeme na tom, abychom chránili suverenitu a územní celistvost Ukrajiny – ruku v ruce s USA, v rámci NATO, EU, G7 a společně s Francií v rámci tzv. normandského formátu, v němž Rusko i Ukrajina sedí u jednoho stolu.
Zastáváme dvojkolejný přístup. Na jedné straně jsme otevřeni serióznímu dialogu s Ruskem na základě mezinárodního práva a na základě respektování práva všech národů na sebeurčení. Na druhé straně jsme připraveni zavést i drastické sankce. S klidným svědomím mohu prohlásit, že ohledně sankcí zastáváme velmi tvrdou linii. Spolkový kancléř Scholz opakovaně zdůraznil, že vojenská agrese, která by zpochybnila územní celistvost Ukrajiny, by vyšla draho.
Scholz kvůli vlažnému přístupu k Ukrajině ztrácí v Německu podporu
Tím nejcennějším, co máme, je jednota. Spolková vláda v posledních letech i v posledních týdnech pracovala ze všech sil na tom, abychom v rámci Evropské unie docílili shody ohledně sankcí, které bychom v případě ruské agrese museli zavést.
V tomto směru je obzvláště důležité, abychom nenaletěli na početné dezinformace, jež některé ze zainteresovaných stran šíří. Rovnou bych jeden takový mýtus zmínil – nezamítli jsme přelety nad Německem s dodávkami na Ukrajinu. Kdo takovéto nepravdivé informace šíří, ten se snaží ohrozit jednotu EU a NATO a vrazit mezi nás klín. To jsou mechanismy, které z dřívějších desetiletí známe až příliš dobře.
Německé odmítnutí vyzbrojit Ukrajinu nebo umožnit to spojencům podle kritiků prozrazuje nepochopení konceptu odstrašení. Poukazují na to, že německé zbraně proudí třeba do Egypta. Hodnotíte tyto výtky jako oprávněné?
Jak minulý týden znovu zdůraznila ministryně zahraničí Baerbocková, každý stát má právo na sebeobranu. K tomuto cíli vede mnoho různých cest. My samozřejmě respektujeme přání Ukrajiny získat v této velmi složité době více zbraní.
Spolková vláda se už roky v rámci normandského formátu zasazuje o vyřešení konfliktu na východní Ukrajině a své snahy v posledních týdnech ještě zintenzivnila. Dodávky smrtících německých zbraní by v aktuální situaci mohly tuto naši roli ztížit. Naším nejsilnějším nástrojem k tomu, vymanit se z čistě vojenské logiky, zůstává soudržnost v rámci NATO a EU. Čím rozsáhlejší a tvrdší budou sankce, které bychom v případě vojenské agrese zavedli, tím větší bude jejich odstrašující účinek.
Kromě Kyjeva zejména Polsko Německu vyčítá, že je hluché k obavám z Nord Streamu 2, dokončeného, ale dosud neschváleného plynovodu z Ruska do Spolkové republiky. Obchází Ukrajinu, čímž ji připravuje o vliv a o příjmy, a vkládá Kremlu do rukou mocenskou páku.
Loni v létě jsme s USA podepsali společné prohlášení, ve kterém je jasně uvedeno, že pokud Rusko využije dodávky energií jako zbraň nebo naruší suverenitu Ukrajiny, musí za to draze zaplatit.
Zde jsme s americkou vládou zajedno. Spolkový kancléř Scholz i ministryně zahraničí Baerbocková několikrát zdůraznili, že to platí i pro Nord Stream 2. Uvedené společné prohlášení je pro nás samozřejmě závazné.
Ukrajina neskrývá rozjitřené emoce. Kyjevský starosta Vitalij Kličko hovoří o zradě, manželka bývalého prezidenta navrhla bojkot německých automobilů a ukrajinský velvyslanec vyzval v televizi ZDF Berlín, aby „se probudil a uvědomil si, že čelíme největší hrozbě od konce druhé světové války“. Rozhořčení se dá pochopit – nebo ne?
V současné situaci těm emocím velmi dobře rozumím. O to důležitější je ohromně rozvážný postoj rozhodujících politiků v Kyjevě. Německo – a to bych zde chtěl obzvláště zdůraznit – stojí už mnoho let pevně na straně Ukrajiny. Anexi Krymu, která je porušením mezinárodního práva, jsme nikdy neakceptovali a na všech mezinárodních fórech, od OBSE až po Radu bezpečnosti OSN, zdůrazňujeme, že ruský postup na Krymu i v Donbasu představuje nepřijatelnou agresi.
Co pošlete příště? Polštáře? Kličko se zlobí na Berlín
Zároveň Ukrajinu ze všech sil podporujeme na její cestě k tomu, stát se odolnou a dobře fungující tržní ekonomikou. Už mnoho let jsme pro Ukrajinu největším bilaterálním dárcem. Od roku 2014 jsme tuto zemi podpořili více než dvěma miliardami eur. Společně s USA jsme navíc největším poskytovatelem humanitární pomoci. Německo je také jedním z nejdůležitějších partnerů Ukrajiny v oblasti rozvojové politiky. V listopadu loňského roku jsme odsouhlasili společné rozvojové projekty v hodnotě téměř 100 milionů eur. Poskytujeme dlouhodobou pomoc, která není vidět tolik jako krátkodobé dodávky.
Řídíme se základní myšlenkou, že vnější bezpečnost Ukrajiny je bezprostředně spojená s její vnitřní bezpečností, blahobytem a spokojeností jejích občanů s ukrajinským státem. Takto prosperující a vnitřně upevněná Ukrajina může agresi dlouhodobě odolat.
List Die Welt napsal, že cílem Berlína je dosáhnout rovnováhy tím, že přijde s hrozbami sankcí, které by mohly být účinné, ale neeskalovaly by konflikt a nezabouchly by Moskvě dveře. Jinak řečeno: upřednostňuje jednání. Je to reálné?
Situace je vážná. To opakovaně zdůrazňuje spolkový kancléř i ministryně zahraničí. Proto dáváme velmi jasně najevo, co by se stalo, pokud by došlo k agresi. A děláme všechno pro to, abychom prostřednictvím rozhovorů a jednání překonali současnou eskalaci. Činíme tak společně s USA a našimi ostatními spojenci.
Rusko a Čína se spojily proti Spojeným státům
Ministryně zahraničí Baerbocková to vyjádřila ve Spolkovém sněmu takto: „Ano, chceme vždy dialog, ale vzhledem k aktuální situaci je zapotřebí i tvrdost, která jednoznačně ukáže, že o rovnosti suverénních států a o základních pilířích evropského mírového řádu nelze vyjednávat.“ Stručně řečeno, dvojkolejný přístup sestávající z dialogu a tvrdosti se nám zdá být jedinou realistickou cestou vedoucí ze současné spirály eskalace.