Článek
Německý parlament v březnu schválil ústavní reformu, která umožňuje zvýšení výdajů na obranu o 400 až 500 miliard eur. Země tak může financovat obranné výdaje nad 1 % HDP prostřednictvím půjček, což představuje zásadní změnu v její fiskální politice. Umožňuje to totiž obejít pravidla ústavy, která dosud omezovala veřejné zadlužení.
Země nyní žádá Evropskou unii o uvolnění pravidel, která by dovolila tyto výdaje financovat i z evropských prostředků. EU by tak musela aktivovat mimořádnou klauzuli, jež by umožnila členským státům zvýšit výdaje na obranu až o 1,5 % HDP ročně po dobu čtyř let, aniž by čelily sankcím za překročení rozpočtového deficitu.
„Pokračující ruská agresivní válka proti Ukrajině a měnící se prostředí vyžaduje významné posílení obranných schopností s velkým dopadem na veřejné finance,“ uvedl německý ministr financí Jörg Kukies v dopise z 24. dubna, který získal server POLITICO. Podle dopisu Kukies apeloval na ostatní země EU, aby koordinovaly své žádosti o flexibilitu do 30. dubna.
V dopise adresovaném evropskému komisaři pro hospodářství Valdisi Dombrovskisovi a polskému ministru financí Andrzeji Domańskému, jenž koordinuje práci ministrů financí EU, se uvádí, že tento krok zabrání nutnosti přesouvat většinu prostředků z německého rozpočtu na jiné priority.
Zatímco Německo a některé další země, například Polsko a Portugalsko, podporují zvýšení výdajů na obranu, jiné státy s vyššími úrovněmi veřejného dluhu, jako Francie, Itálie a Španělsko, jsou vůči dalšímu zadlužování opatrné. Pokud EU žádosti nevyhoví, pro takové země by to mohlo uzavřít cestu k podobným výjimkám. Musely by totiž omezit jiné výdaje v rozpočtu nebo zvýšit daně.
