Článek
O vízum do Německa žádal Rus dvakrát. Poprvé v červenci, kdy ale Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) a zpravodajské služby z jiné evropské země vznesly na základě prověrky muže námitky. Žádost o udělení víza tak byla zamítnuta.
Podle zjištění Spieglu ale Rusko v průběhu jednání o akreditaci pracovníků německého velvyslanectví v Moskvě případ znovu otevřelo a požádalo o benevolentní přezkoumání.
Muž tak v srpnu podal druhou žádost, při které německé úřady nezaznamenaly žádné podezření a vízum udělily.
Maďarský europoslanec byl ruským špiónem, soud mu vyměřil pět let vězení
Varování BfV bylo podle interního přezkumu přehlédnuto kvůli chybě. Ačkoli tedy byla víza udělena, ruský špion do Německa nikdy nepřicestoval, protože úřady uznaly chybu a vízum zavčasu prohlásily za neplatné.
Spiegel ale tvrdí, že případ i tak vyvolá skepsi u ředitelů evropských bezpečnostních agentur, protože Německo varování druhého evropského (nebylo řečeno kterého) státu ignorovalo.
I přes fakt, že Německo vyhostilo v dubnu 40 ruských diplomatů (stalo se tak po masakru v ukrajinské Buči), západní tajné služby odhadují, že v Německu nadále pracuje nejvíce ruských agentů. Jejich počet by měl přesahovat stovku lidí.
Rusko utratilo miliardy za ovlivnění politiků v cizině, zjistily americké rozvědky
Během dřívějšího vyhoštění diplomatů zafungovala výměna informací mezi západními zpravodajskými službami. Stejný princip podle Spiegelu platil i v případě nedávného vydání víza ruskému špionovi. Německo se ale varování rozhodlo ignorovat.
Podle informací deníku to zřejmě bylo způsobeno tím, že Německo chtělo akreditovat své diplomaty v Moskvě.
Stejný krok muselo na oplátku učinit také v případě Rusů v Berlíně. Pouhá skutečnost, že Německo nadále akredituje ruské diplomaty, je v některých státech vnímána podezíravě.