Článek
Imunizaci uvedeným přípravkem mezitím kvůli několika případům mozkové žilní trombózy pozastavily Berlín, Braniborsko a Severní Porýní-Vestfálsko. Souvislost s očkováním ale prokázána dosud nebyla.
„Všichni víme, že očkování je naším hlavním prostředkem v boji s koronavirem. Všichni také víme, že očkování je založeno na základním principu, kterým je důvěra,” vysvětlila Merkelová, proč se vláda po jednání se spolkovými zeměmi rozhodla řídit se doporučeními očkovací komise Stiko.
Komise, která působí při Institutu Roberta Kocha (RKI), což je německý úřad pro prevenci a potírání nemocí, dnes doporučila používat AstraZeneku jen u osob, kterým je přes 60 let. Použití pro osoby pod touto věkovou hranicí považuje za možné „po posouzení ze strany lékaře, individuálním přijetí rizika a důkladném vysvětlení”. Tento závěr Merkelová na večerní tiskové konferenci citovala.
Dánsko dál nebude očkovat vakcínou od firmy AstraZeneca
Stiko v prohlášení rovněž uvedla, že do konce dubna chce vypracovat podrobné doporučení pro postup v případech, kdy lidé mladší 60 let již první dávku této vakcíny dostali a nyní by měli dostat druhou. Spahn k tomu poznamenal, že lidé pod hranicí 60 let se mohou sami po konzultaci s lékařem rozhodnout, zda AstraZeneku chtějí, nebo zda ji odmítnou.
Institut Paula Ehrlicha (PEI), který v Německu funguje jako lékový regulátor, eviduje 31 případů mozkové žilní trombózy mezi 2,7 milionu osob naočkovaných vakcínou společnosti. Na možnou souvislost upozorňuje několik lékařů, mimo jiné i Leif Erik Sander z prestižní berlínské kliniky Charité. „Je to vzácná, ale velmi vážná komplikace,” uvedl.
Virolog Klaus Überla, který je členem Stiko, považuje úterní rozhodnutí komise za správné. „Data vypovídají o souvislosti mezi očkováním žen mladších 55 let a výskytem mozkové žilní trombózy u těchto žen,” vysvětlil Überla.