Článek
Nařízení radnice podle televizní stanice Westdeutscher Rundfunk (WDR) posvětil minulý týden správní soud.
Město původně po obou poskytovatelích chtělo, aby používání koloběžek podmínili registrací zákazníků, například nahráním občanského nebo řidičského průkazu do internetové aplikace. To proto, aby klienty bylo možné v případě nutnosti dohledat. Provozovatelé ale identifikaci klientů zásadně odmítli, spor proto skončil u soudu.
„Soud také potvrdil názor města Gelsenkirchen, že registrace a aktivace uživatelských kont dohledatelných osob je srozumitelným právním nástrojem k identifikaci zákazníků v případě spáchání přestupku,“ uvedl mluvčí radnice Martin Schulmann podle deníku Bild.
Město avizovalo, že pokud koloběžky nezmizí, postará se o to samo.
Vedení Gelsenkirchenu reagovalo na stále častější případy bezohledného chování uživatelů koloběžek, včetně pořádání závodů v centru města, jízdy ve dvojicích nebo na pěších zónách.
E-koloběžky začnou platit ručení, mezi auta ale přitom nesmí
Viníci po kolizi zpravidla ujeli a bylo obtížné je vypátrat. Loni přišel o život jeden cyklista, když narazil do ledabyle odložené koloběžky na ulici.
Obě poskytovatelské firmy zvažují, že se proti verdiktu správního soudu odvolají. Případem by se pak musel zabývat Vrchní správní soud v Münsteru.
Zákaz se týká pouze sdílených elektrických koloběžek, nikoli soukromých. Podobně je tomu i v Paříži, která sdílená vozítka zatrhla jako první město v Evropě už loni.
Mnoho obyvatel metropole na Seině si stěžovalo, že zaparkované koloběžky blokují chodníky a jejich uživatelé ohrožují chodce. Pařížská radnice proto uspořádala referendum, v němž se 89 procent zúčastněných vyslovilo pro zákaz koloběžek.