Německá kontrarozvědka se zajímá o svého bývalého šéfa, kvůli vazbám na extremisty

Deník Bild se v této souvislosti zmiňuje o hnutí „Říšští občané“, proti němuž policie koncem loňského roku udeřila četnými raziemi kvůli přípravě státního převratu v SRN. Zatýkání stoupenců této organizace, která neuznává legitimitu SRN, probíhalo také v Rakousku a Itálii.

Podle deníku si pracovníci BfV nedávno lustrovali Maassena u Spolkového kriminálního úřadu (BKA). Maasen, jenž stál v čele BfV od roku 2012 a po šesti letech musel funkci nedobrovolně opustit, by prý mohl figurovat ve vyšetřování vedeném proti zmíněnému hnutí.

Maassenovi měl totiž svého času telefonovat jistý podnikatel z Frankfurtu nad Mohanem, u nějž kriminalisté provedli domovní prohlídku a který vystupoval jako svědek v řízení proti spiklenecké skupině „Říšských občanů“ vedené princem Heinrichem XIII. z Reussu. BKA podnikatele odposlouchávala.

Bild si klade otázku, zda se BfV nezajímal právě o obsah jeho hovoru s Maassenem, v němž podnikatel tehdejšího šéfa kontrarozvědky o domovní prohlídce informoval.

Mluvčí spolkového ministerstva vnitra, pod nějž BfV i BKA spadají, podle deníku nepopřela, že se kontrarozvědka u kriminalistů na Maassena dotazovala. „K jednotlivým případům se už z důvodu ochrany osobních údajů nevyjadřujeme,“ uvedla mluvčí.

Ani sám Maassen nechtěl nijak informace, podle nichž se ocitl v hledáčku BfV, příliš komentovat. „Slyšel jsem, že od BKA chtěli nějaké poznatky. Pobouřilo mne to a budu požadovat informaci, jaké údaje o mé osobě mí bývalí spolupracovníci shromažďují,“ uvedl Maassen.

Bývalý šéf kontrarozvědky je podle deníku v Berlíně už delší dobu „nežádoucí osobou“, a to i kvůli své ostré kritice azylové politiky dřívější spolkové kancléřky Angely Merkelové.

Maassen je stejně jako Merkelová členem Křesťanskodemokratické unie (CDU), patří ale k výrazným členům konzervativní frakce WerteUnion (Unie hodnot). V žargonu tajných služeb se o něm podle Bildu mluví jako o muži „na hraně k pravicovému extremismu“.