Článek
Sami A. byl podle informací z německých bezpečnostních složek deportován v pátek kolem 7:00 SELČ. Podle deníku Bild, který o deportaci informoval jako první, byl 42letý Tunisan brzy ráno na letiště tajně převezen v nenápadné dodávce značky Volkswagen z vydávací věznice ve vestfálském Bürenu. Až do poslední vteřiny údajně panovaly obavy, že by se deportace nemusela podařit.
Sami A. se proti svému chystanému vydání bránil u správního soudu v Gelsenkirchenu. Ve čtvrtek soud rozhodl, že Sami A. zatím vydán být nemůže, protože není k dispozici diplomaticky závazné ujištění ze strany tuniské vlády, že Tunisanovi nehrozí v případě návratu do vlasti mučení. Proč byl přesto vyhoštěn, je podle DPA nejasné.
Úřady ho považovaly za nebezpečného a od roku 2006 se ho snažily vyhostit. Měly ale smůlu. Odvolání vždy dopadlo v jeho prospěch.
Ždímání systému
Bývalý bodyguard vůdce teroristické sítě byl zadržen na konci června v západoněmeckém městě Bochum, kde žil s rodinou už několik let. Týdeník Focus v letos v dubnu popsal, jak Sami A. využívá německého sociálního systému.
Sami A. každý měsíc inkasoval na příspěvcích od státu pro sebe a svou rodinu přes 1167 eur (29 175 korun). K této částce Bochum na základě azylového zákona vyplácí 194 eur (4850 korun), tutéž částku dostává i jeho manželka. Další peníze se vyplácejí na každé z jeho čtyř dětí. Je to v rozmezí 133 (3325 korun) až 157 eur měsíčně (3925 korun).
Policisté Samiho A. zadrželi v okamžiku, kdy se přišel jako každý den přihlásit na policejní stanici. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) totiž zrušil své dřívější rozhodnutí, které vyhoštění Tunisana z Německa znemožňovalo kvůli „mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení”, kterému by mohl čelit ve vlasti. Německé úřady považovaly Samiho A. za potenciálně nebezpečného.
65 tisíc lidí se nedaří vyhostit
Jako osobní strážce Usámy bin Ládina působil Sami A. v letech 1999 až 2000. Vojenský výcvik získal v táboře v Afghánistánu. Členové jeho rodiny už mají německé občanství.
Případ Samiho A. vyvolal v Německu debatu o těžkostech, na které německé úřady narážejí při pokusech vrátit neúspěšné žadatele do země původu. Podle posledních údajů je v zemi nyní kolem 65 000 lidí, kteří by měli být deportováni, ale kvůli problémům s chybějícími dokumenty nebo nedostatečné spolupráci zemí původu deportováni být nemohou.
