Článek
Podle NYT Němci získali plán obrany Bagdádu a předali ho nadřízeným. Ti se o poznatky podělili s Američany. Německý zpravodajský důstojník v Kataru prý v únoru 2003, tedy měsíc před invazí, materiál předal kolegovi z americké vojenské rozvědky DIA.
"Plán poskytl americkému velení mimořádnou možnost nahlédnout do rozhodování režimu na nejvyšších úrovních, včetně toho, kdy a kde irácký vůdce plánoval nasadit své nejloajálnější oddíly," napsal NYT. "Němci plán získali od jednoho ze svých zdrojů v Bagdádu (identita německých zdrojů není známa). Když začalo bombardování, agenti přestali dodávat informace a ukryli se na francouzskou ambasádu," stojí v materiálu v narážce na fakt, že německá mise byla už v té době evakuovaná, avšak agenti dostali rozkaz zůstat na místě.
Sporná role Němců
Berlín v pondělí údaje NYT popřel. "Tvrzení, že dva agenti BND získali plán obrany Bagdádu a předali je prostřednictvím nadřízených, není přesné," řekl mluvčí vlády Ulrich Wilhelm. Tehdejší německá vláda Gerharda Schödera (SPD) válku striktně odmítala i za cenu vážné roztržky s USA.
Německá vláda už ve čtvrtek vypracovala obsáhlou zprávu o činnosti své rozvědky v Iráku. Němci v ní připustili, že jejich špióni Američanům předávali například informace o rozmístění iráckých speciálních sil i o "charakteru vojenské a policejní přítomnosti (Iráčanů) ve městě".
Nadále však vláda odmítala tvrzení některých médií, že Němci Američanům pomáhali při přípravě útoků. Objevila se například informace, že dodali podklady k bombardování restaurace ve čtvrti Mansúr, kde Američané předpokládali schůzku nejvyššího iráckého vedení. O předání plánu, které zmínil NYT, německý vládní materiál nehovoří vůbec.
Invaze do Iráku zvýšila hrozbu terorismu
Američany vedená invaze do Iráku však podle průzkumu veřejného mínění v 35 zemích zvětšila nebezpečí terorismu, domnívá se většina oslovených obyvatel v 33 z 35 zemí včetně USA a Velké Británie. Největší odpor akce vyvolala v Číně.
Ve dvaceti zemích se domnívají, že cizí vojáci měli Irák opustit do několika měsíců a jen v devíti se domnívají, že by k tomu mělo dojít, až se situace v zemi stabilizuje.
Většina respondentů se domnívá, že zahraniční jednotky by měly odejít z Iráku, teprve až si to bude přát irácká vláda, která nahradila diktátorský režim Saddáma Husajna. Irák je v této otázce rozdělen, 49 procent Iráčanů je pro co nejrychlejší odsun zahraničních vojáků bez ohledu na situaci v zemi a 49 procent chce, aby zůstali.
Tři čtvrtiny Iráčanů ale souhlasí s odstraněním Husajna. Jeho pád ovšem považuje za chybu většina obyvatel v 21 zemích, v jedenácti převažuje názor, že to byl správný krok.
Autoři průzkumu oslovili od října 2005 do letošního ledna 41 856 osob.
Irák chce odzbrojit milice
Irácká vláda podnikne rozsáhlá opatření proti nepovoleným ozbrojeným milicím a bude zatýkat a odzbrojovat lidi, kteří nemají patřičné povolení k nošení zbraní. Prohlásil to v pondělí generál Abd al-Azíz Džásim z ministerstva obrany v reakci na sektářské násilí, které propuklo ve středu pro útoku na šíitskou svatyni v Sámaře.
Kdo bude nosit zbraň, aniž by byl členem vládních ozbrojených sil, bude podle Džásima považován za teroristu.
Odzbrojení milicí však bude obtížné, protože je v nich hodně lidí, kteří bojovali proti Husajnovi. Mahdího armáda radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra i Sistáního milice Badr jsou mnoha šíity považovány za jediný nástroj schopný udržet klid v šíitských oblastech, ačkoli se její členové rovněž podíleli na nedávných násilnostech. Milice mají i některé vládní strany.