Článek
První z návrhů připravil ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil (SPD) a počítá s tím, že se příspěvky samostatně žijícím žadatelům o azyl zvýší ze 135 (3510 korun) na 150 eur (3900 korun) měsíčně. Důvodem nárůstu je zvýšení životních nákladů v posledních letech. Další návrh ministerstva spravedlnosti má usnadnit přístup k jazykovým kurzům širšímu počtu migrantů.
Třetí legislativní záměr se týká Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), kterému má dát více času na přezkum žádostí již uznaných uprchlíků. Normálně je musí znovu posoudit po třech letech, nyní má ale kvůli velkému množství případů mít o dva roky času více.
Výrazně kontroverznější než tyto plány je návrh zákona připravený ministrem vnitra Horstem Seehoferem (CSU), který rozšiřuje možnost dát do vazby migranty, které čeká deportace. Když budou plná deportační střediska, bude možné je umístit také do vazby v běžném vězení, i když v oddělených místnostech od normálních vězňů a vazebně stíhaných. Sankce, třeba v podobě pokuty, pak mají dopadnout na ty, kteří neříkají pravdu o své identitě.
Cílem změn je zvýšit počet deportací neúspěšných žadatelů o azyl. Jen loni se jich kolem 31 tisíc nemohlo uskutečnit. Deník Bild am Sonntag s odkazem na oficiální statistiky napsal, že nejčastějšími důvody byly chybějící dokumenty, migranti nebyli k nalezení nebo byli nemocní. Vráceno do země původu bylo celkem 26 tisíc migrantů.
Například loni chtěli Němci ve smluvním rámci EU do Řecka vrátit 7079 žadatelů o azyl, úspěšní byli ale v pouhých šesti případech. Ještě méně úspěšná byla spolková republika v roce 2017, kdy se jí do Řecka nepodařilo vrátit jediného běžence.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky uvedl, že do konce roku 2018 obdrželo odklad k opuštění Německa 180 124 z 235 957 osob. Valná většina z nich (74 281) získala odklad kvůli tomu, že jim chyběly doklady, u dalších 70 569 jsou uvedeny v kolonce „jiné důvody“.
Bývalý předseda CSU Horst Seehofer
Ne každý ale sdílí Seehoferovo přesvědčení, že nynější návrh je dobrou cestou k nápravě. Podle velké části zemských ministrů spravedlnosti totiž není možné dávat běžence do normálních věznic. Jak listu Süddeutsche Zeitung řekla ministryně za Dolní Sasko Barbara Havlizaová (CDU), migranti, které čeká odsun, se dopustili zpravidla jen toho, že Německo neopustili v daném termínu, zatímco ostatní vězni byli odsouzeni kvůli nějakému zločinu. Navíc takový postup podle ní za protiprávní označily jak německý nejvyšší soud, tak evropské soudy.
Ministr spravedlnosti v Bádensku-Württembersku Guido Wolf, který je také z CDU, tedy sesterské strany Seehoferovy CSU, návrh odmítá i proto, že už nyní v jeho spolkové zemi chybí 900 vězeňských míst.