Neklidné Rumunsko vyměnilo prezidenta. Iohannis rezignoval, nastoupil Ilie Bolojan

Iohannisovi vypršel mandát loni v prosinci, na základě rozhodnutí ústavního soudu však setrval v úřadu, protože tentýž orgán předtím zrušil prezidentské volby z přelomu listopadu a prosince, v nichž měl překvapivě šance na vítězství kandidát krajní pravice Călin Georgescu.

Ústavní soud verdikt odůvodnil údajným vměšováním Ruska do předvolební kampaně, což Moskva odmítla.

Zrušení voleb vyvolalo v Rumunsku početné protesty stoupenců krajní pravice, zatím poslední se konal v pondělí v Bukurešti. Skupina opozičních poslanců mezitím spustila v parlamentu proces sesazení Iohannise s odůvodněním, že setrvává v úřadu bez mandátu.

Hrozilo přitom, že odvolání projde, protože Iohannis je mezi Rumuny velmi neoblíbený a někteří zákonodárci z dalších stran, včetně proevropských, signalizovali, že by sesazení mohli podpořit.

Iohannis, jenž stál v čele země od roku 2014 po dvě volební období, chtěl předejít politickým turbulencím, proto se rozhodl odstoupit. „Abych ušetřil Rumunsko a rumunské občany krize, opustím ve středu svůj úřad,“ oznámil už v pondělí Iohannis podle agentury Agerpres.

Řekl také, že žádný z partnerů a spojenců by nepochopil, proč Rumunsko odvolává svého prezidenta, když proces volby nového už započal. Iohannis narážel na fakt, že volba hlavy státu se uskuteční v květnu. Stal se tak prvním prezidentem v historii Rumunska, který odstoupil.

Bolojan převzal funkci jen jako prozatímní hlava státu do doby, než bude zvolen nový prezident. Pravomoci Bolojana budou poněkud omezené.

Nemůže rozpustit parlament ani vyhlašovat referenda, stal se však vrchním velitelem ozbrojených sil a má určující vliv na zahraniční a bezpečnostní politiku země. Může také udělovat pověření k sestavení vlády, pokud by dosavadní kabinet padl.

První kolo nových prezidentských voleb se uskuteční 4. května, případné druhé kolo o dva týdny později. S velkým napětím se čeká, zda bude moci znova kandidovat Georgescu, který by podle průzkumů byl favoritem.

Ústavní soud nebo ústřední volební komise mu mohou kandidaturu odepřít. Celý volební proces totiž začíná od nuly, což znamená, že se uchazeči budou muset znova zaregistrovat a zveřejnit zdroje financování své kampaně.

V případě pochybností mohou obě zmíněné instance kandidaturu zamítnout. To by se mohlo dotknout právě Georgeska, který před loňskými volbami tvrdil, že jeho výdaje na kampaň byly „nulové“.

V takovém případě se nabízí otázka, jak by Rumuni reagovali. Podpora více než 50 procent není zanedbatelná, poznamenal nedávno list Evropejska pravda.