Článek
Ledovec A23a se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny. Brzy však „zakotvil“ ve Wedellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem.
Nyní se ale podle BBC dal do pohybu a po 30 letech usazení na mořském dně téměř jistě vpluje do antarktického cirkumpolárního proudu, který ho poté nasměruje k jižnímu Atlantiku.
A23a je přitom opravdovým kolosem, jeho celková plocha odpovídá zhruba rozloze Zlínského kraje. A neudivuje jen svou rozlohou – jeho tloušťka dosahuje přibližně 400 metrů. Pro srovnání, Žižkovský vysílač, nejvyšší stavba v Praze, měří „pouhých“ 216 metrů.
Přechod Antarktidy pod vedením anglického polárníka Viviana Fuchse začal v listopadu 1957 právě na Filchnerově ledovcovém šelfu, odkud se ledovec A23a odlomil.
Proč se tedy dnes, po téměř 40 letech, rozhodl dát do pohybu? „Ptal jsem se na to několika kolegů, zajímalo mne, zda to nemohla vyvolat například změna teploty vody u šelfu, ale všichni se obecně shodli, že prostě nastal jeho čas,“ řekl Andrew Fleming ze společnosti British Antarctic Survey, který se specializuje na dálkové snímání pohybu ledovců. „Od roku 1986 seděl na dně, ale tak dlouho se zmenšoval, až se odlepil a dal se do pohybu. První pohyb jsem zaznamenal už v roce 2020,“ dodal.
Dříve či později A23a bude stejně jako všechny ledovce, jakkoli veliké, odsouzen k tomu, aby postupně roztál a rozplynul se v oceánu.
V Chile uzavřeli populární turistickou lokalitu. Kvůli klimatickým změnám
Odloupl se ze šelfového ledovce
Ledovec A23a se odloupl jako jeden z mnoha z antarktického Filchnerova šelfového ledovce.
Názvy plovoucích ledovců vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány, číslo určuje jejich pořadí.
Pokud se dále rozlomí, přidávají se další písmena na konec názvu.
V době, kdy se A23a oddělil od bílého kontinentu, nacházela se na něm sovětská výzkumná stanice. Tak dávno k tomu došlo.