Článek
Severní Korea píseň vydala v polovině dubna. Podle Jihokorejců je to ukázka Kimovy současné snahy osamostatnit se od svých diktátorských předchůdců – otce Kim Čong-ila a dědy Kim Ir-sena.
Během dvou týdnů se synth-electropopový song stal na TikToku hitem. Jeho uživatele okouzlila zejména jeho chytlavá melodie. Podle nich je to skvělý počin a zaslouží si vyhrát hudební cenu Grammy. „Taylor Swift určitě nečekala, že jí někdo vypálí rybník hned poté, co vydá nové album,“ komentoval to jeden z uživatelů.
Další přirovnávají severokorejský song ke staršímu španělskému či francouzskému popu, ale i k hudbě skupiny ABBA. V tom se shodují s experty na Severní Koreu. „V tomto případě z toho ABBA přímo čiší,“ uvedl Peter Moody, analytik a odborník na Severní Koreu z jihokorejské univerzity. „Je to optimistické, chytlavé s bohatou skladbou orchestrálních pasáží,“ dodal.
Severní Korea vydala novou hitovku oslavující diktátora Kima
Jenže co už si zejména mladí uživatelé TikToku neuvědomují, je silně propagandistický text písně, která velebí severokorejského diktátora, jenž mimo jiné slíbil „totální vyhlazení Spojených států“ a vypustil množství balistických střel.
„Zpívejme o Kim Čong-unovi, velkém vůdci / chlubme se Kim Čong-unem, přátelským otcem“, prozpěvují si vesele různí pracovníci, vojáci či děti. Mezi odborníky text vzbudil rozruch, neboť dosud byly termíny „otec“ nebo „velký“ vyhrazeny pro Kimova děda a prvního severokorejského vůdce Kim Ir-sena. Kim Čong-un byl od roku 2012, kdy převzal úřad po svém otci, označován za „Velkého následníka“. Podle odborníků odchýlení se k „velkému vůdci“ či „přátelskému otci“ značí přeměnu Kimova obrazu k „Nejvyššímu vůdci“.
Podle Alexandry Leonziniové z univerzity v Cambridge fungují písně v Severní Koreji v podstatě jako noviny. „Písně jsou využívané ke sdělování, jakým směrem se země vydává, či ke sdělení důležitých momentů a vývoje v politice,“ podotkla Leonziniová.
Hudba je v Severní Koreji jedním z hlavních nástrojů propagandy. Podle přeběhlíků jsou její obyvatelé každé ráno buzeni propagandistickými songy z místních rozhlasů. Texty písní vycházejí v novinách a časopisech, spolu s návody na tance k nim. Tím se, spolu s jednoduchou, chytlavou melodií, dostanou do hlav Severokorejců, a vládní režim tak může šířit své ideologické poselství.