Článek
"Členství v NATO integruje Černou Horu do euroatlantického společenství a posiluje bezpečnost na západním Balkánu," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoletenberg. Podle něj pozvání dokazuje, že dveře do NATO jsou dál otevřené,
Po začátku rozhovorů obvykle nějakou dobu trvá, než se pozvaná země členem skutečně stane. Příští rok v červenci by tak Černá Hora mohla být na summit NATO ve Varšavě přizvána jako pozorovatelská země, míní český velvyslanec u aliance Jiří Šedivý.
„Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let," řekl novinářům. Pokud se tak stane, půjde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
Vůči vstupu Černé Hory do aliance má výhrady Rusko. Zástupci NATO však opakovaně zdůrazňují, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. "Rozhodnutí o pozvánce není o Rusku. Týká se Černé Hory a NATO," prohlásil Stoltenberg
Ani v Černé Hoře však nemá vstup jednoznačnou podporu. Zemi na podzim zasáhly silné protesty proti vládě premiéra Mila Djukanoviče. Důvodem byla chudoba, ale také záměr vlády vstoupit do NATO. [celá zpráva]
Obavy Ruska
O členství v NATO usiluje řada dalších zemí, jako je Makedonie, jejíž vstup do aliance komplikuje spor s Řeckem o název Makedonie, nebo Bosna a Hercegovina. Obě země jsou (včetně Černé Hory) zařazeny do Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plného začlenění do NATO.
Blízko k vstupu měly i Ukrajina a Gruzie. Pod vlivem některých západoevropských zemí, obávajících se zhoršení vztahů s Ruskem, ale NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti tyto země do MAP nezařadilo. Aliance ale prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát. Na loňském summitu aliance oznámila, že výrazně posiluje spolupráci s Gruzií, cílem je její příprava na případné členství.
Proti rozšiřování aliance se dlouhodobě staví Rusko, které kriticky vnímalo hlavně rozšíření aliance v roce 2004, kdy se členem NATO staly také například tři bývalé země Sovětského svazu, Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Současná ruská vojenská doktrína dokonce považuje rozšiřování NATO za jednu z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina dostala Moskva po pádu železné opony slib, že se NATO nebude dále rozšiřovat, který nebyl dodržen.