Článek
Podle očekávání bylo rozhodnuto, že vojenské složky aliance začnou plánovat, aby bylo možné vyslat do Turecka radarové letouny AWACS, poskytnout z Nizozemska raketové systémy Patriot a rakety do nich z Německa, nasadit v Turecku protichemické a protibiologické síly. Všechny další požadavky byly vyškrtnuty. Samo nasazení zmíněných prostředků bude vyžadovat další rozhodnutí.
Dokument schválený "osmnáctkou" (jednání se nepčastnila Francie) vyjadřuje "pokračující podporu úsilí Spojených národů najít mírové řešení krize". Zdůrazňuje, že dnešní rozhodnutí "se týká výlučně obrany Turecka a není na újmu jakýmkoli jiným vojenským operacím NATO, budoucím rozhodnutím NATO nebo Rady bezpečnosti OSN".
Právě o této formulaci se vedly mnohahodinové spory kvůli umíněnému naléhání Belgie, aby vazba na OSN byla zřetelná. Dnešní rozhodnutí schválit plánování ochranných opatření pro Turecko "je zcela v souladu s jednáním a s úsilím Spojených národů", píše se dále v dokumentu, který se dále odvolává na prohlášení k Iráku schválené na listopadovém pražském summitu NATO.
Po třech týdnech neúspěšných pokusů najít řešení v Severoatlantické radě, což je politický orgán zahrnující Francii, se jednalo ve Výboru pro plánování obrany, který sdružuje pouze velvyslance zemí zapojených do vojenské struktury aliance. Francie z ní vystoupila v roce 1966. Robertson na tiskové konferenci několikrát podotkl, že neúčast ve vojenské struktuře je důsledkem svobodné volby Francie; litoval, že se nepodařilo najít konsens v Radě NATO, a připomínal, že Francie vždy vyjadřovala ochotu pomoci Turecku v případě ohrožení.