NATO přitvrzuje. Buď diplomacie, nebo posílíme jednotky na východě

„Rusko má na výběr. Může buď zvolit diplomatické řešení - a my jsme připraveni jednat -, nebo si vybrat konfrontaci, ale v tom případě zaplatí vysokou cenu,” prohlásil na společné tiskové konferenci s Johnsonem šéf Aliance.

Evropské země jsou podle něj znepokojeny současným navyšováním počtu ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny, kvůli němuž bude méně času přichystat se na případnou invazi.

„Toto je nebezpečný okamžik pro evropskou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg. „Počet ruských sil se zvyšuje. Doba varování před možným útokem se zkracuje,” upozornil.

Rusko odmítá, že by se souseda chystalo napadnout, a tvrdí, že se obává rozšiřování vlivu Aliance ke svým hranicím.

Západní členové NATO v čele s USA, Francií či Británií v reakci na napjatou situaci v posledních týdnech posílají na východ nové vojáky a techniku.

„NATO nepředstavuje pro Rusko hrozbu, ale musíme být připraveni na nejhorší a zároveň zůstat pevně odhodláni najít politické řešení,“ dodal generální tajemník Stoltenberg.

Británie chce posílit jednotky NATO v Estonsku, kterým aktuálně velí. V pobaltské zemi je v tuto chvíli asi 1200 aliančních vojáků. Do Polska k Ukrajinské hranici Británie na důkaz solidarity s Kyjevem pošle 350 vojáků.

„Připravujeme se vojensky, připravujeme sankce, ale také jsme ochotni hovořit," řekl Johnson. Dodal, že Západ je sice připraven k dialogu, ale nikoli o nepřekročitelných podmínkách, jako je možnost Ukrajiny vstoupit do NATO.

Podle šéfa londýnské vlády je čas přistoupit k deeskalaci krize. Jakožto vášnivý historik připomněl paralelu se situací v Evropě před vypuknutím druhé světové války. „Musíme vytrvat, nesmíme dopustit návrat doby, kdy o osudech národů rozhodovala hrstka velmocí,” apeloval Johnson.